Jenže roky běžely a bylo čím dál tím více jasné, že tělocvična potřebuje zřetelné omlazení.
„Již delší dobu bylo zřejmé, že stav původní podlahy není udržitelný. Vlysy byly na mnoha místech vyštípané, propadlé či uvolněné. Dalším výrazným ne-li zásadním nedostatkem vlysové podlahy byla pak skutečnost, že jí zcela chybělo jakékoliv odpružení,“ popsala stav podlahy Alena Szabová z vimperského odboru investic a údržby. Úvahy o rekonstrukci podlahy dostaly velice reálnou podobu, když se podařilo získat půlmilionovou krajskou dotaci a zbývalo jen vybrat jedna z mnoha variant skladby nové podlahy.
„To prošlo velkou diskusí. Sportovní litá, palubová či vlysová? Zástupci města, základní školy i sportovních klubů se zabývali všemi variantami a v konečné fázi po zvážení všech pro a proti rozhodli pro odpruženou vlysovou podlahu,“ popsala vítěznou variantu Alena Szabová. Cena za rekonstrukci se nakonec vyšplhala na téměř milion čtyřista tisíc, nicméně díky zvolené variantě nebylo nutné výškově upravovat kotvy sportovního nářadí.
„Jednalo se o důležitý fakt, neboť systémy trojitých dřevěných roštů, které byly některými firmami doporučovány, mají až trojnásobnou konstrukční výšku a jejich aplikace by znamenala dokonce i výškové přesazení všech dveří v tělocvičně,“ vysvětlila Alena Szabová.
Ošizena nakonec nebyla ani tělocvična druhé vimperské základky. Tam město za 158 tisíc natřelo podlahu, vyměnilo obložení a pořídilo žebřiny.
