Dnes už ale lodní modelářské kluby na mnoha místech zanikly. To se rozhodně nestalo v malé obci Ktiš, kde má modelářství své nezastupitelné místo. „Původně se u nás začínalo s leteckým modelářstvím, protože ale na Ktišsku nebyly ideální povětrnostní podmínky, přešlo se na modelářství lodní,“ vyprávěl jeden ze současných vedoucích Roman Frček s tím, že v osmdesátých letech proběhlo na místním rybníku i krajské kolo soutěže lodních modelářů.

Své milovníky si lodní modelářství našlo mezi mladými i dnes. Z dvanácti dětí si svou loďku staví i dvě děvčata. „Musím ale přiznat, že z děvčat není cítit takové zapálení jako od chlapců, ti jsou prostě víc nadšení,“ s úsměvem přiznal Roman Frček. Všichni ale podle jeho slov musí být alespoň trochu manuálně zruční. „Bez toho to nejde. Sestavit loď totiž není vůbec jednoduché. Někdy trvá i dva roky, než se výsledek může poslat po vodě. Všechna snaha a obrovská trpělivost je ale poté odměněná. Není nad to, když vlastnoručně vyrobenou loďku děti poprvé vyzkouší a zjistí, že má vše, co má mít,“ nadšeně řekl Roman Frček.

Správná konstrukce loďky není jediným kritériem. Modeláři musejí mít i dobře seřízené kormidlo a v neposlední řadě musejí mít i dobrý odhad na povětrnostní podmínky proudu. „Závody lodních modelářů se totiž vyhrávají ve chvíli, kdy jsou tyto tři podmínky splněné,“ upřesnil vedoucí malých modelářů.

Aby se děti vše správně naučily, se svými vedoucí se scházejí každý čtvrtek. „Na počátku si samozřejmě děti musejí vybrat loďku, kterou si chtějí vymodelovat. My jim poté půjčujeme plánky, podle nichž si ji sestaví. Dokonce máme ještě některé z padesátých let, jiné po bývalých vedoucích,“ pochlubil se výbavou klubu Roman Frček.

Není ale jedinou. Klub vlastní i jednu z větších lodí, kterou využívají v závodech na padesát metrů. Jak prozradil lodní modelář, ta už soutěží na jiném principu. Malé loďky jsou volně pouštěné a záleží na tom, kam až dopluje. „Podle toho se získávají body. Větší lodě ale po vypuštění získávají větší rychlost, takže je po projetí cílem nemohou zastavit. Mají časovač, který je po nějaké době zastaví,“ popsal rozdíly s tím, že řízení lodě si na soutěžích vyzkouší postupně všechny děti.

Nových zkušeností a zážitků tak mají členové lodního kroužku mnoho. „Jezdíme společně i na výlety, které se ne vždy našeho klubu týkají. Vlastně se jednotlivé spolky v obci v zájmu o vzdělání nejen našich dětí, ale také našich straších obyvatel, prolínají. Od dětí také vyžadujeme slušné chování. Musím ale říct, že většinou je tato důležitá podmínka splněná, a to i když je mezi dětmi větší věkový rozsah. Nejmladší člence je šest let, nejstarším členům patnáct let,“ vysvětlil vedoucí Frček.

Protože lodní modelářství vyžaduje od dětí mnoho času a hlavně trpělivosti, je to dobrý způsob, jak překonat i jejich pubertální léta.