S rybičkami či hlodavci je to snadnější, pro ty je potřeba zajištěné akvárium či terárium se všemi potřebnými doplňky. Psi nebo kočky se ale budou volně pohybovat ve vašem bytě, tedy pokud nemáte k dispozici zahradu. A i když jsou to tvorové společenští, i oni potřebují mít svůj kout a splněny všechny důležité potřeby.
„Nemusí to být bouda, stačí nějaký kout, kam se může zvíře uchýlit, aby mělo svůj klid. Tam by mu nikdo vnikat neměl, protože je to jeho území,“ poznamenal veterinární lékař Václav Jůn. Dále pes potřebuje dvě misky, jednu na vodu a druhou na potravu. Důležitý je také obojek a vodítko, které by v Prachaticích pro pohyb ve městě nemělo být delší než sto dvacet centimetrů, a náhubek.
Pes totiž potřebuje především dostatečnou možnost pohybu. „Proto by si měli lidé psa vybírat také podle své povahy. Jiné plemeno si pořídí myslivec, který tráví mnoho času v přírodě, jiní psi zase vyhovují sportovně zaměřeným lidem, jiné si mohou pořizovat lidé se zahradou a další se hodí do společnosti dětí či starších lidí,“ vysvětloval dále veterinární lékař. A zatímco kočka, pokud bude mít dostatek vody a krmení, vydrží bez potřeby člověka klidně týden, pes potřebuje společnost a při její nepřítomnosti trpí. Vyčlenění ze smečky je pro psa ten největší trest. „I když jde například rodina na houby a rozestoupí se v lese, může být pejsek zmatený, protože neví, s kým má jít,“ přibližoval Jůn psí povahu.
Stejně jako pohyb potřebuje ale zvíře i svůj klid a hodnotnou potravu. „Štěňata by se měla krmit třikrát až čtyřikrát denně, přičemž velmi dobré je, aby jedno z jídel bylo mléčné. Dospělý pes by se měl krmit jednou maximálně až dvakrát denně,“ uvedl Václav Jůn.
Především ale prý platí to, že člověk by se měl o zvíře postarat, ale ne mu sloužit. „Člověk jí první, pak až pes. I tak pes pozná, kdo je jeho pán,“ uzavřel Jůn.