Vitějovičtí tuto unikátní stavbu stavěli tři měsíce. Byla to čistě dobrovolná práce, a proto výstavba pece probíhala zejména o víkendech. „Na projektu se podílelo zhruba padesát lidí. Měli jsme k dispozici i mnoho sponzorů. Hlavní však je, že ruku k dílu přiložili místní řemeslníci. Svým uměním nám pomohl například i vitějovický kovář nebo tesař. K dispozici jsme měli neustále také mnoho dobrovolníků a brigádníků. S konečnou podobou pece jsme tak nadmíru spokojeni. Opravdu to na první pohled vypadá, jakoby tam stála několik století,“ uvedl jeden z hlavních projektantů unikátní stavby Ladislav Skočný, kterému jistě ve výstavbě pomohly zkušenosti právě z Lenory, kde dříve působil. „V Lenoře jsem pekl tři roky a postupně jsem se seznamoval se základy. Proto jsem se rozhodl, že udělám jakousi repliku tělesa právě ve Vitějovicích. Výhoda nové pece spočívá v tom, že je daleko větší než ta v Lenoře. Můžeme tak například upéct najednou daleko více, asi třiadvacet, bochníků chleba,“ vysvětlil dále Skočný.

Ve Vitějovicích tak od této neděle začíná pravidelné pečení výborného chleba, který bude k dispozici všem. „Jelikož vytopit tuto pec je velice obtížné, tak chléb budeme péct jen o víkendech. Musíme začít již v brzkých hodinách a na rozehřátí celé pece čekat celkem tři hodiny,“ popsal náročnost výroby Skočný, který dále popisuje proces vzniku pečení chleba.

„Díky rozdrcenému sklu uvnitř pece se skvěle nakumuluje správná teplota. Poté vznikne žhavý popel, který vymeteme jedlovou chvojí. Pec se ponechá několik minut odpočívat, aby se teplo v klenbě mohlo vyrovnat. Zpočátku je teplota v peci okolo čtyři sta stupňů Celsia, což je jinak také teplota vhodná například k perfektnímu a rychlému pečení křupavé pizzy. K prvnímu upečení nejprve vložíme několik placek z chlebového těsta potřených česnekovou marinádou. Ty poslouží mimo jiné v době pečení k uspokojení hladových žaludků. Poté už následuje sázení bochníků. Správná teplota pro chléb se zkouší vhozením hrsti mouky. Pokud mouka zhnědne a po krátké chvíli začne jiskřit, můžeme začít péct. Nakonec hotové chleby potíráme slanou vodou se škrobem či pivem, aby získaly krásný lesk,“ vysvětlil postup budoucí pekař.
Vitějovická pec disponuje oproti své starší sestře v Lenoře lepším vybavením, a proto se zde může upéct více bochníků. „Naše pec dovoluje několikeré pečení po jednom rozpálení. Na jeden zátop bez dalšího přítopu lze upéct až padesát pecnů chleba a dalšího drobného pečiva, což je při venkovských podmínkách téměř nevídané. Za všechno vděčíme skvěle vybudované izolaci,“ upřesnil Skočný. Další zajímavostí také je, že při pečení chleba Vitějovičtí užijí nářadí a náčiní, které se téměř neliší od toho původního historického. „Máme slaměné ošatky, dřevěné lopaty na sázení chleba do pece, pohrablo na rozhrnutí žhavého uhlí a mnoho dalších věcí,“ ujistil Ladislav Skočný.

Důležitost nedělního rána navíc potvrzuje i fakt, že novou obecní pec posvětí po sváteční mši páter Doubrava. „Velice se na tento slavnostní den těšíme. Snad vše dopadne podle našich nejlepších představ. Pekařská pec pro soukromé použití zažívá v současné době renesanci a stavba ve Vitějovicích to jen a jen dokazuje,“ uzavřel nadšeně Skočný.

Libor Staněk