S hodnocením tohoto rozhodnutí zatím vyčkává, až, jak se říká, začne něco dělat.
Časově omezený mandát, který Jan Stráský od ministra dostal, není podle Pavlíčka zase až takové dogma, problém vidí jinde. „Mandát byl stanoven ministrem, ale už se hovoří o tom, že časové omezení nemusí být až tak striktní. Určitě ale není dobře, když někdo jako člen výběrové komise má hodnotit ostatní uchazeče podle zadaných kritérií, vyřazuje je, a potom na post, aniž by je sám naplňoval usedne,“ domnívá se Alois Pavlíčko.
S Janem Stráským přitom spolupracoval nejen jako ředitel Správy parku a v osobě nového ředitele vidí jak klady, tak zápory. „Známe se okolo 25 let. To, že nyní bude ředitelem národního parku, může být dobře v tom, že má jistou podporu politiků a místní samosprávy. A špatně to může být z pohledu jeho názorů na přírodu, zvláště na národní park v mezinárodním kontextu,“ tvrdí Pavlíčko. Jako oprávněný tak vnímá ostražitý postoj především ochránců přírody, kteří mají ke jmenování Jana Stráského výhrady. „Určitě budou ti, kteří se přírodou zabývají, velice bedlivě sledovat, jak bude situaci na Šumavě řešit. Něco už naznačují nastavené priority. Nejožehavější problém, který může následně vyřešit, jsou scelené kvalitní bloky I. zóny, ty však nejsou jeho hlavní prioritou. Osobně si myslím, že se zasekne na dvou problémech, a těmi je bezbřehé zpřístupnění celého území, včetně rezervací, a kůrovec,“ vidí Pavlíčko určité riziko. Přitom právě řešení kůrovce dostal Stráský jako jedno ze základních zadání od ministra. Sám nový ředitel pak jako neméně důležitou vnímá i dohodu nad novým návštěvním řádem. Na rozdíl od Pavlíčka, podle něhož není návštěvní řád z hlediska fungování Šumavy prioritou, neboť je právní normou nižšího stupně.
V situaci, v jaké se Šumava nachází, je každá rada drahá. I bývalý ředitel Správy parku jednu pro Jana Stráského může mít. „Ocenil bych, aby zbytečně v rámci maximalizace a spěchu nezabředl do toho, co jsem zmínil. Hlavně do řešení kůrovce. Nějaký integrovaný systém svým způsobem běží, je tu také nějaká časová posloupnost. Pokud bude Jan Stráský chtít jít proti ní, má malou šanci. Jestliže bude chtít přijmout nějaká opatření, musí respektovat časové posloupnosti, ale to není otázka na jeden rok. V tomto směru se může negativně projevit například zrušení minitendrů nebo integrované ochrany lesa,“ upozornil Pavlíčko.
Jednoduše podle něho není možné říci, zda Jan Stráský byl dobrá nebo špatná volba pro Šumavu. „Dnes to nevím. A také nejsem v tomto směru optimistou díky množství partikulárních zájmů v území. Bližší hodnocení bych odložil, až budou jasné výsledky. Deklarované kroky jsou jedna věc a realita může být někde jinde,“ domnívá se Stráského předchůdce. Opatrně hodnotí i reakce šumavských obcí. „Nevím, jestli obce tleskají a zda jsou to všechny, ale je třeba posuzovat podle konkrétních akcí. Očekávání je zde však vidět. Pokud si vezmu například silnici mezi Novou Pecí a Zadní Zvonkovou ve vztahu ke zpřístupnění rakouských lyžařských areálů (Schöneben pro běžkaře a Hochficht pro sjezdaře), a to nejen pro Horní Planou, tak zůstalo jen u slov i současného ředitele správy, a to z doby, kdy působil na kraji a měl páky na to silnici upravit. Tleskat tedy ano, ale musí být za co,“ podotkl Pavlíčko.
Už za jeho působení na Správě se ukazovalo, že je vstřícnost k řešení lanovky spojující rakouské lyžařské areály z české strany. „Neviděl jsem konkrétní návrhy, ale určitě by bylo řešení propojení ze Zadní Zvonkové, kde má být stanice šumavské elektrické dráhy. Tam i z hlediska přírody by dvě tříkilometrové sjezdovky podél rakouské hranice, zčásti již vykácené, s převýšením okolo 500 metrů byly přijatelné a prošly by i naturovým hodnocením,“ upřednostnil by Pavlíčko toto řešení před lanovkou přes části nejcennějšího území Smrčiny a Hraničníku. To by ovšem nepředpokládalo jen kvalitní komunikace mezi Novou Pecí a Zadní Zvonkovou. „Předpokládalo by to integrované řešení, protože zatím si každý vybere jen dílčí téma a to se snaží prolobovat. Integrované řešení by mělo počítat s návazností na šumavskou elektrickou dráhu, na komunikaci mezi Novou Pecí a Zadní Zvonkovou, na centrum běžeckého lyžování a další věci. To ale nikdo nenavrhuje,“ zdůraznil Pavlíčko.
A co by bývalý ředitel Správy popřál tomu současnému? „Určitě to, aby naplnil očekávání nejen obcí a obyvatel Šumavy, ale i dalších tak, aby tu zůstal kvalitní, uznávaný národní park. Jestli se mu to začne dařit, rád jako Šumavák budu tleskat a věci podporovat,“ slíbil Alois Pavlíčko.

A co říkají šumaské obce?

„Jmenování PhDr. Jana Stráského na post ředitele Národního parku Šumava považujme za správné rozhodnutí ministra životního prostředí Tomáše Chalupy a ideální řešení pro Šumavu. Jako demokraticky zvolení zástupci jednadvaceti šumavských obcí od nového ředitele očekáváme, že dokáže vyjít vstříc zájmům ochrany přírody, turistiky i zdejších obcí,“ reagoval na jmenování jana Stráského předseda Svazu obcí NP Šumava Jiří Hůlka.
„My jsme připraveni společně s novým vedením parku hledat v záležitostech jako je splouvání Vltavy, turistické cesty, cyklotrasy, kůrovec taková řešení, které budou přijatelné jak z hlediska ochrany přírody, tak i pro turistiku a šumavské obce,“ slíbil Hůlka za šumavské obce.
Pozitivně vnímají jana Stráského také zástupci v zahraničí. „Svým rozhodnutím jmenovat Jana Stráského Tomáš Chalupa jasně dokázal, že jako ministr životního prostředí má pochopení nejen pro zvířata a rostliny, ale také pro lidi, kteří zde žijí. Šumava je příliš cenná na to, aby byla využívána pouze jako experimentální les pro několik výzkumníků a expertů,“ komentoval předseda Infrastrukturního spolku tří zemí Walter Höllhuber.