K vysazení je připravených dalších čtyři sta tisíc sazenic. Do akce se zapojí i veřejnost. O změnu druhové skladby šumavských lesů se snaží pracovníci šumavského národního parku.

„Zajistit obnovu lesa prováděnou původními dřevinami všude tam, kde je nedostatek obnovy přirozené, je jedním z našich prioritních úkolů,“ říká Tomáš Fait, náměstek ředitele Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava odpovědný za péči o lesy v národním parku. Les bude pak odolnější vůči kůrovci a ten už v šumavských lesích nebude mít šanci působit takové škody.

Druhové, věkové a prostorové složení lesů na území stávajícího Národního parku Šumava se v minulých staletích výrazně změnilo. Což nahrálo výskytu kůrovce. Lesy bohaté na jedle, buky, javory či další dřeviny byly z velké části přeměněny na smrkové monokultury.

K nejméně znatelným změnám v dřevinné skladbě došlo v nejvyšších polohách Šumavy. V nadmořských výškách nad 1100 metrů nad mořem, kde jsou rozšířeny zejména kyselé, rašelinné horské a vrchovištní smrčiny. Naproti tomu v nižších nadmořských výškách, kde byl les pro člověka snadněji přístupný, jsou oproti předpokládané skladbě lesa pozorovatelné velké změny.

„Je zde výrazně zvýšené zastoupení smrku – více než 80 procent. Naopak pouze zlomek původního zastoupení má jedle, buk a javor. Námi zakládané porosty budou stabilnější – buky ani jedle kůrovec nenapadá a jsou i odolnější vůči větru,“ říká náměstek Fait.

„Současně prováděné výsadby nemají za cíl pouze zalesnění ploch, vznikajících po kůrovcových těžbách, ale postupnou změnu nevhodné druhové skladby. Naším dlouhodobým záměrem je vytvoření odolnějších, zdravějších a stabilnějších lesních porostů,“ říká Tomáš Fait.

To potvrzují i počty sazenic jednotlivých druhů dřevin, které jsou připravené pro podzimní zalesňování v Národním parku Šumava – 191 tisíc buků, 147 tisíc jedlí, 8 tisíc javorů, 32 tisíc smrků, ale i například 31 tisíc jeřábů obecných.

„Z uvedených počtů sazenic vyplývá snaha o maximální podporu původních dřevinných druhů, jejichž výsadbu Správa NP a CHKO Šumava realizuje,“ říká Petr Kahuda, odborník Národního parku Šumava na ochranu lesa a lesní školky. Převážná část potřebných sazenic je vypěstována ve vlastních lesních školkách parku; s ohledem na zvýšenou potřebu se však velká část sazenic musí nakupovat.

Nákupy musí probíhat za přísných podmínek. „Je důležité zajistit skutečně původní, místně příslušný sadební materiál. To je důležité pro zachování genofondu místních dřevin i pro úspěšnost výsadeb, na něž působí mnoho extrémních přírodních činitelů jako je například sníh, mráz a další,“ jmenuje Kahuda.
Letošní podzimní obnova bude Správu Národního parku a CHKO Šumava stát zhruba šest milionů korun. Peníze bude správa parku hledat ve svém rozpočtu.
Sázet stromky se budou na místech, která jsou aktuálně nejvíce postižena kůrovcem – tedy hlavně na Prášilsku, Srňsku a v okolí Modravy.

Během jednoho z říjnových víkendů se do obnovy šumavských lesů může zapojit i veřejnost – a to přímo výsadbou připravených stromků na správou určených místech.

PAVEL PECHOUŠEK
Správa NP a CHKO Šumava