Město ale musí celý systém ze svého dotovat. A částka je každý rok o něco vyšší. Na téma odpady ve městě proto odpovídá vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Prachaticích Marie Peřinková.

Od roku 2007 platí každý obyvatel Prachatic za odpad pět set korun za rok. Stejně je to málo, kolik by tak musela částka být, aby nebylo třeba dotaci z rozpočtu města?
Abychom byli na čisté nule, musel by poplatek za svoz a další nakládání s odpadem činit 649 korun za obyvatele a rok.

Co všechno se z těchto peněz od obyvatelů platí?
Celá částka jde do systému odpadového hospodářství. Jsou to náklady na svoz a odstranění odpadu komunálního, objemového, tříděného, náklady na provoz sběrného dvora, údržba košů ve městě, ruční úklid v okolí kontejnerů a příštřešků, propagace třídění nebo i likvidace černých skládek ve městě a jeho okolí.

Která z právě vyjmenovaných položek vezme z peněz největší část?
Nejvíce peněz seberou náklady na svoz. Troufám si tvrdit, že více než polovinu všech nákladů. Spolu se svozem objemného a tříděného odpadu je to asi osmdesát pět procent všech peněz.

Město ale za svoz a likvidaci získává příspěvky?
Jsou to příspěvky za separaci a pak sběr elektroodpadu. Za separaci jsme v loňském roce dostali více než milion dvě stě tisíc korun, za elektroodpad pak dalších více než dvaadvacet tisíc korun. Tyto peníze jsou zahrnuty v rozpočtu města a vrací se zpět do systému odpadového hospodářství.

Podle jakých kritérií tyto příspěvky město dostane?
Ovlivňuje to několik faktorů, což je například množství vytříděného odpadu, počet nádob a svozů, jejich kapacita, ale také počet obyvatel.

I když třídíme, stále ale někteří obyvatelé města poukazují na fakt, že i odpad z barevných kontejnerů končí ve stejném autě jako komunální odpad a pak na skládce. Jak je to?
S tím nesouhlasím. Tříděný odpad sice svážejí naše technické služby, ale pokaždé se soustředí na jeden jeho druh. Lidé tedy mohou vidět stejné auto, ale uvnitř je jen jeden druh odpadu separovaného. Můžete se přesvědčit sami. Jeďte s technickými službami. Navíc jsme se s ředitelem technických služeb Rostislavem Eichnerem domluvili, že na autech se budou měnit nápisy. To znamená, že lidé budou moci potkat popelářské auto, na kterém bude napsáno:Dnes svážíme tříděný odpad. Prostě není pravda, že v jednom nákladním prostoru jsou najednou například papír a plasty. Sklo se sváží pak autem s rukou.

Zmínila jste, že z částky vybírané za odpad se hradí také údržba nádob, jejich mytí nebo ruční úklid okolo popelnic. Není možné některou z těchto činností vynechat?
To rozhodně ne, uklízet musíme a jednou za rok umýt a opravit kontejnery také. Peníze stojí i opravy kontejnerů po útoku vandalů nebo žhářů. A není to málo.

Kolik má váš odbor na odpadové hospodářství v letošním roce? Přibudou další stanoviště pro tříděný odpad?
Nové stanoviště neplánujeme. Nové kontejnery ale budou. Posílíme ta stávající místa. I když pravda je, že posílit bychom potřebovali tam, kde nemáme prostor, například ve Vodňanské ulici před prodejnou Jednoty. Rozhodně ale kontejnery přibudou v místech, kam lidé chodí nakupovat a dostanou se tam autem. Tam bývá problém nejčastěji. Určitě plánujeme zvýšit počet nádob na tříděný odpad u prodejny Lidl. Letos máme v rozpočtu 950 tisíc korun, tedy o 100 tisíc více než vloni. Chceme proto, aby byl častější svoz hlavně kontejnerů na papír a sklo.