„Český člověk, jako člen státu Evropské unie a dnes už i Schengenského prostoru, má rozdílnou možnost v přístupu k přechodu. Markantní rozdíl je na hraničním přechodu Nové Údolí – Haidmühle, kde je léta zavedený systém značení a z české strany se člověk dostane jen do Stožce. Tam zjistí, že na přechod vlastně pokračovat autem vůbec nesmí, když je tam zákaz vjezdu všech vozidel s výjimkou malých motocyklů. Za to z druhé strany se obyvatel Německa dostane až na hranici,“ uvedl jeden z příkladů Martin Grožaj.

Výjimky existují

Další problém pak policie vidí v tom, že většina komunikací, které spojují obě strany hranice, jsou v Národním parku Šumava. „Prakticky všechny jsou pak omezeny značením a odsouzeny k pěší a cykloturistice,“ tvrdí. Ale uznává, že všechny vozovky nejsou vhodné k sílícímu provozu. Ale zase na druhou stranu jsou povoleny výjimky, a tak tam provoz je. „Pravidla hry jsou rozdílná a osobně si myslím, že by se měla sjednotit,“ říká.

Jistotu mají vojáci

Pokud jde o dopravní značení, chybí například u mostů dodatkové tabulky s tonáží. S odstraněním všech pevných překážek tak vzniká volná cesta. „To neznamená, že by se v těchto místech nemohla objevit těžká technika a například pád stroje do potoka v národním parku, by mohl znamenat problém,“ vysvětluje dále Martin Grožaj s tím, že o mostech by mohla dát jasné stanovisko armáda.

Podle jeho názoru by měla být přístupnost vázána na životní prostředí, které má v této oblasti prioritu. Ale to se děje i z německé strany.

A představa policie? Mělo by dojít k úplnému souladu na obou stranách státní hranice. „Blízkost hranice s omezeným vstupem bude vnímána stejně jako by dále byla opona,“ zakončil policista.

 

Přečtěte si také článek Šumava je více prostupná