Slevu tak nakonec získali pouze vlastníci rekreačních objektů, přestože mezi těmi, kterých by se úlevy z platby dotkly, byli v návrhu také někteří studenti. Poplatek za odpad se přitom nezvedá pro obyvatele Volar již od roku 2005. V tom roce skutečné náklady, které město za celý systém hradí, činily 1,719 milionu korun. „Zákon nám umožňuje vybírat od občana částku až 500 korun ročně, což je zatím zákonné maximum. Ročně nás odpad stojí zhruba 780 korun na občana, od kterého vybíráme 440 korun, takže město za celý systém doplácí 340 korun za každého obyvatele Volar,“ uvedla starostka Volar Martina Pospíšilová. Další změna v úhradě poplatků za odpad se týká vlastníků rekreačních objektů. V jejich případě zákon ukládá vybírat poplatek ne za každého obyvatele rekreačního objektu, ale za objekt jednu částku. „Do konce roku jsme měli stanoven poplatek 250 korun. To nám ale bylo ve vyhlášce napadeno ministerstvem, že se jedná o diskriminaci místních obyvatel a že částka musí být stejně vysoká. Chtěli jsme se vyhnout tomu, že by naši obyvatelé, kteří mají v našem území rovněž rekreační objekt, platili další poplatek. Proto jsme navrhli úlevy, a to pro rekreanty ve výši třicetiprocentní slevy z poplatku za odpad za rekreační objekt na jeden rok. Další úlevy jsme navrhovali také pro naše občany dlouhodobě studující nebo dlouhodobě žijící v zahraničí s tím, že toto by museli prokázat,“ doplnila volarská starostka Pospíšilová. Proti úlevám se ale postavil zastupitel Jiří Cigánek, který navrhl celý příslušný odstavec z vyhlášky vypustit. „Jsou města, kde rekreanti platí naprosto stejně jako místní bez jakýchkoli úlev. A pokud se týká studujících v zahraničí, jaký je rozdíl mezi nimi a studenty, kteří jsou mimo město, protože studují v Čechách, ale jsou pryč i několik měsíců a přesto úlevu na poplatku nemají? Takhle bychom mohli začít ulevovat dalším, kteří prokáží, že tu delší dobu nejsou,“ argumentoval Cigánek, kterého podpořil i Petr Horálek. „Už i naši žáci také jezdí studovat za hranice do Německa a vrací se domů jen na víkend,“ upozornil ředitel volarské základní školy. Jak v diskuzi zaznělo, studenti by sice měli platit ze zákona pouze v místě svého trvalého bydliště, nicméně je běžnou praxí, že je jim poplatek za odpad vkomponován do poplatků za ubytování na kolejích nebo internátech. Skutečnost, že by se případné navýšení poplatku mohlo odrazit na třídění odpadu ve Volarech, rozporoval zastupitel Martin Janda. „Začátkem devadesátých let jsme tu měli známkový systém, který měl být spravedlivý podle objemu vyprodukovaného odpadu, například aby byl rozdíl mezi tím, kdo vytápí elektřinou a nemá dvě popelnice plné popela. Systém předpokládal slušné chování a poctivost obyvatel. Najednou jsme tu ale měli lidi, kteří u rodinného domku za rok naplnili jednu popelnici a celý systém vyšel vniveč. Paušální platba nezohledňuje to, jak kdo třídí, čím topí a podobně. Ani argument, že je tu chalupář dvakrát do roka, není obecný. Když se chalupář pustí do přestavby, oprav a údržby zahrady, za sobotu se i třikrát otočí ve sběrném dvoře. Rozumnější způsob ve společnosti nenajdeme a jednotná sazba nakonec bude nejlepší,“ upozornil Janda. I podle starostky Martiny Pospíšilové jsou zkušenosti s některými obyvateli a jejich přístupem k poplatkům za odpad různé. „Je zajímavé, že každý má pocit, že platí víc, než kolik odpadu vyprodukuje. Jenomže rok od roku vyvážíme větší množství odpadu, i když všichni tvrdí, že oni nemají žádný odpad. Přitom se stačí podívat kolem popelnic, když mají technické služby kvůli rozbitému svozovému vozu týdenní výpadek,“ podotkla starostka.