S argumenty, jimiž se vedení vimperské radnice snažilo přesvědčit krajské úředníky o nutnosti zachování LSPP ve městě, neuspěli. Snaží se tedy hledat řešení v dohodě s obvodními lékaři, kteří by tuto službu pro obyvatele spádové oblasti zajišťovali. Také podle ředitele Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Marka Slabého není nadále provoz LSPP prostřednictvím vimperské posádky řešitelný. „Je pravdou, že v Prachaticích a Vimperku prováděla dříve ZZS i činnost LSPP. Toto však není v současné době možné, neboť v době výjezdu ZZS není ani v Prachaticích ani ve Vimperku na základně personál, který by se o klienty staral v nepřítomnosti lékaře nebo byl jakýmkoli způsobem oprávněn vykonávat službu LSPP,“ uvedl Slabý. Potvrdil také slova starosty Petráška, že i kdyby se chtěli pacienti obrátit na záchranáře, v době výjezdu posádky, se na základnu ani nedostanou. „Ve Vimperku je výjezdové místo Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, kde je i posádka s lékařem. Samozřejmě zde není dispečink a dispečink není ani v Prachaticích. Posádky a vozidla záchranné služby jsou již několik měsíců řízeny Krajským operačním střediskem ZZS JčK v Českých Budějovicích,“ doplnil ředitel ZZS Marek Slabý. Navíc lékaři zdravotnické záchranné služby nemají povětšinou specializaci opravňující tuto činnost vykonávat. „Z tohoto důvodu byla LSPP předána v Prachaticích do nemocnice. Ve Vimperku, kde byla LSPP historicky deklarována jako činnost záchranné služby, je v současné době pacient odkazován na LSPP v nemocnicích v Prachaticích, Strakonicích nebo Českých Budějovicích, pokud se jedná o poruchu zdraví, která by náležela v ordinačních hodinách pro ošetření praktickým lékařem. To se týká chřipky, anginy, chronických bolestí, průjmů, předpisů léků, nebo je možné ošetření časově odložit a podobně. Pokud však přijde na výjezdové místo pacient, jehož ošetření nesnese odkladu, samozřejmě není odmítnut a je ošetřen stejným způsobem, jako by šlo o výjezd záchranné služby,“ ubezpečil Marek Slabý. Pokud je posádka ZZS na výjezdu, musí pacient samozřejmě buď vyhledat nejbližší pohotovost, nebo volat 155. „To ale pouze, pokud je přesvědčen, že jeho onemocnění odpovídá závažností zásahu ZZS, a pak je k němu vyslána nejbližší dostupná posádka záchranné služby se všemi důsledky takového zásahu. Takto nastavený režim není omezen žádným datem,“ komentuje Marek Slabý vyjádření vedení vimperské radnice, že kraj přislíbil zachovat službu ZZS alespoň v rozsahu poskytovaném do konce loňského roku. Podle starosty Bohumila Petráška je ale ve výhledu další omezení. „Do pololetí letošního roku se předpokládá schválení zákona o záchranné službě. Pak může nastat i to, že ve Vimperku bude záchranná služba fungovat bez lékaře pouze se záchranáři,“ upozornil starosta Bohumil Petrášek. Podobné obavy ale ředitel ZZS Marek Slabý nesdílí. „Co se týká zákona o ZZS, nebude mít jeho platnost na místo lékaře ve Vimperku žádný vliv, pokud budeme schopni lékaře pro výkon služby ve Vimperku sehnat. Zatím je v této oblasti lékařů dostatek. Doufám tedy, že posádka ZZS s lékařem bude ve Vimperku i nadále,“ věří ředitel ZZS Jihočeského kraje Marek Slabý. Nahradit absenci LSPP přímo ve Vimperku službami obvodních lékařů, je zatím nejaktuálnější způsob řešení. V souvislosti s aktuální redukcí provozní doby chirurgické ambulance se nabízí i varianta, že by nemocnice na chirurgickou ambulanci nezískala od města příspěvek v plné výši, ale jeho část by byla použita na fungování LSPP v nemocnici. Takto ale vedení města zatím situaci řešit nechce. „Už jsme s vedením akciové společnosti BH-Nemocnice Vimperk diskutovali o možnosti provozování také LSPP. Problém je v tom, že tato služba je vázána na praktické lékaře, které nemocnice nemá. Určitě budeme prověřovat dál všechny možnosti, ale pokud jsme se bavili v souvislosti s chirurgickou ambulancí o počtech výkonů, totéž musíme udělat i v případě LSPP, kde bývá frekvence pacientů tak jeden člověk za den. Když to velice zjednoduším, není možné odebrat deseti lidem možnost nechat se ošetřit na chirurgické ambulanci po celý týden mezi sedmou až sedmnáctou hodinou ve prospěch jednoho pacienta, který vyhledá LSPP mezi šestnáctou až dvacátou hodinou. Navíc stejně jako chirurgická ambulance ani LSPP neslouží plných dvacet čtyři hodin, i když záchranka tuto možnost do konce minulého roku přece jen poskytovala. To je také třeba říct,“ zdůraznila místostarostka Jaroslava Martanová. Její úvahy o ekonomičnosti služby potvrzuje také ředitel Nemocnice Prachatice a. s. Michal Čarvaš. „Dosavadní počty pacientů, kteří využili možnost ošetření v rámci lékařské služby první pomoci v naší nemocnici, odpovídají našim předpokladům. Prozatím to vychází na 2,5 pacienta denně, tedy přibližně sedmdesát pacientů za měsíc, což je podle předběžných propočtů devět set až devět set padesát pacientů za rok,“ uvedl ředitel prachatické nemocnice.