Jenomže úspory pro jednoho mohou znamenat zvýšení pro druhého. Řeč je o využití tepelných čerpadel a elektrokotlů jako individuálního zdroje vytápění a zásobování teplou vodou a odpojení od centrálního zdroje. První takový zdroj už funguje v Prachaticích od listopadu loňského roku, kdy se od centrálního zdroje odpojil jeden z panelových domů. Nedávný článek, který zmiňoval první reálné využití individuálního zdroje a odpojení od centrálního zásobování, vyvolal reakci jednatele městské společnosti Tepelné hospodářství Vladislava Zocha. Podle něho každé odpojení od centrálního zdroje znamená navýšení ceny pro zbylé odběratele, kteří jsou na dodávkách tepla a teplé vody z městské teplárny závislí. „Pro tepelnou soustavu je každé odpojení samozřejmě prvek, který, dá se říci, že poškozuje ostatní odběratele. Každé odpojení od centrální zdroje tepla tepelnou energii prodražuje a naopak,“ zdůraznil Zoch. Podle jeho dalších slov ale v tuto chvíli takový krok v České republice obecně neporušuje žádný zákon. „Na rozdíl například od našich nejbližších sousedů Německa a Rakouska a také Skandinávie, kde je odpojení od soustavy nemožné a rozhodnutím nejvyššího soudu Spolkové republiky Německo musí občan toto připojení strpět ve vyšším zájmu, u nás neexistuje žádná energetická koncepce,“ upozornil jednatel tepelného hospodářství. Samotný technický princip nelze ani podle Zocha zpochybňovat. „Je ale třeba připomenout, že to není jen o tepelných čerpadlech, ale také o elektrokotlích. V takovém objektu je instalován elektrokotel o výkonu 50 až 60 kilowatt. Myslím si, že lze s úspěchem polemizovat i o tvrzení, že se jedná o ekologický způsob vytápění, protože elektřinu vyrábíme především z uhlí a jestliže nejsou emise v místě spotřeby, jsou v místě výroby. Navíc je velice citlivá také stoprocentní závislost na elektrické energii v souvislosti s odborníky avizovaným razantním zvýšením cen uhlí. Osobně si netroufám říct, jaká výše to bude, ale hovoří se o desítkách procent. To bude mít přirozeně dopad na cenu elektřiny a následně i na cenu tepla z takového zdroje,“ zvažuje Vladislav Zoch. Případné zvýšení ceny elektrické energie by podle jednatele městské společnosti narozdíl od individuálních zdrojů nemělo mít zásadní dopad na centrální zdroj. „Pro nás elektřina představuje zhruba tři procenta nákladů z celoroční částky a z vlastní turbíny jsme schopni energii spotřebovávat v naší kotelně, na předávací stanici a na některém výměníku, takže bychom dokázali do značné míry nárůst ceny elektrické energie eliminovat,“ ubezpečil Zoch. Úvahy o tom, že by se tepláren měly dotknout rovněž zvýšené emisní nároky, se podle Zocha netýkají prachatické teplárny. „V tomto směru nás nečeká žádný problém. Máme za sebou rekonstrukci více než šedesát metrů vysokého komína kotelny. Rozptylová studie v našich podmínkách vychází výborně, a to i pro případ, že by dva kotle spalovaly lehký topný olej a další dva kotle plyn. Splňujeme veškeré normy, hořáky jsou každoročně prověřovány na úroveň emisí, stejně tak se hodnotí teplota spalin, takže v tomto směru nás nečeká žádný další výdaj,“ shrnul Zoch. Handicap pro centrální zdroj tepla vyráběného z plynu a jasný následný dopad do ceny dodávaného tepla a teplé vody vidí Vladislav Zoch do určité míry v tom, že plynárenská kotelna je zatížena ekologickou daní ve stejné výši, jako uhelné kotelny. „Přitom plynové kotelny jsou jasně ekologičtější, než uhelné. Pokud někdo argumentuje, že jsou obyvatelé neustále zatěžováni vyšší cenou tepla z plynu, pak tohle je jednou z příčin. Nikdo z nás navíc neovlivní sazbu DPH, tu stanoví vláda a Parlament ČR a my to neovlivníme,“ dodal. Přesto přese všechno jednatel tepelného hospodářství potvrdil před nedávnem zveřejněnou informaci, že by se odběratelům mohla část nákladů na teplo vrátit. „V letošním roce budeme odběratelům vracet částku vyšší než jeden milion korun, což představuje více než deset korun na jeden Gigajoul a do příštího roku chceme vstupovat s cenou nižší o přibližně dvanáct korun, než jaká byla současná fakturační cena. Jaký bude další vývoj na světových trzích ropy a uhlí si netroufám odhadnout, ale rozhodně zase tak razantní zvýšení neočekáváme u plynu, u uhlí je spíše reálné,“ podotkl Zoch. Avizované snížení se promítne nejen do ceny za teplo, ale i za teplou vodu. „Pokud hovořím o zlevnění, pak se to týká ceny za jeden Gigajoul a v teplé vodě je účtováno i teplo. To se týká zákonného postupu, kdy vyhláška určuje, jaká smí být spotřeba tepla na ohřev jednoho krychlového metru vody. Tyto normy spotřeby i ztrát splňujeme, takže spadne i cena teplé vody. Nicméně neovlivníme cenu za kubík plynu, protože to je věc našeho dodavatele,“ zdůraznil Zoch s tím, že snížení ceny za dodávku tepla a teplé vody je dílem i díky výhodnější ceně za dodávky plynu, které se podařilo nasmlouvat s novým dodavatelem. Přes všechno uvedené je reakce jednatele tepelného hospodářství na odpojení jednoho z odběratelů logická. Klesající odběr tepla z centrálního zdroje by znamenal totéž, jako očekávaný výrazně nižší odběr vody ukončením provozu závodu Madeta. Náklady na výrobu totiž neklesnou a podělit se o ně bude muset méně odběratelů. Jenomže to, co je na straně jedné zatracováno, jde–li o soukromé vlastníky objektů, chce město samo využít. „Samotný technický princip nezavrhujeme ani my. Sami zvažujeme instalaci solárního ohřevu za pomoci tepelných čerpadel právě na ohřev teplé vody,“ přiznává Vladislav Zoch s tím, že již v letošním roce by chtěli realizovat pilotní projekt na výměníkové stanici VS3 a VS4. „Jedná se o třetí a čtvrtý bytový okresek, což se týká oblasti u naší kotelny a v lokalitě nad ulicí Národní. Cílem je, aby toto zařízení zvládlo v letních měsících, tedy hlavně v červenci a srpnu, stoprocentně zajistit ohřev teplé vody tak, aby nebylo třeba používat zdroj z primárního obvodu. Pak to má smysl. Po zbytek roku, kdy topíme, by se toto zařízení stalo pomocným prvkem. I tak to neztrácí smysl, protože spálíme méně plynu,“ naznačil Zoch. Na adresu případného odpojování od soustavy centrálních dodávek tepla uvedl, že pokud by docházelo k dalšímu většímu drolení soustavy, nejenže to může mít dopad na ostatní odběratele, ale v určitém okamžiku by se mohl stát provoz centrálního zdroje neúnosným. „Pak nastane problém, který má sociální rozměr. Část obyvatel bez ohledu na dopad na ekologii má prostředky na financování vlastního zdroje vytápění, ale značná část na to mít nebude a na dotování ceny nebudou mít ani obce ani stát. A v tom vidím obrovské riziko,“ upozornil Vladislav Zoch na možný aspekt poklesu odběru tepla z centrálního zdroje. „Proto jsem uváděl, že v některých státech, dokonce více liberálních a kapitálově mnohem silnějších, než je Česká republika, si tyto věci hlídají. Lze argumentovat, že naše cena je vysoká, jenomže zatímco uhlí je ve srovnání se zahraničními cenami u nás stále levné, plyn je na úrovni zahraničních cen. To jsou jiné podmínky podnikání pro výrobu a prodej tepla vyráběného z uhlí a z plynu. Až budou oba zdroje na stejných cenách, jako je tomu v zahraničí, pak se to projeví i do ceny elektrické energie. Individuální vytápění nelze přesto zavrhovat. Nemá smysl budovat centrální zásobování v řídké zástavbě, to je neekonomické. Ale v městské zástavbě centrální zdroj tepla své opodstatnění má a vždy mít bude,“ doplnil závěrem Zoch.