Literátské bratrstvo vzhlíží s úctou k našim předkům

Stejně jako dříve, i dnes si tito vzdělanci říkají Literátské bratrstvo, které si podle patronátu, jež nese nad netolickým kostelem, ještě k názvu přidalo u kůru kostela svatého Václava. „Když jsme převzali tento název, začal jsem pátrat v minulosti toho sdružení. A ačkoli tento fakt není moc známý, literátská bratrstva byla jednou z nejrozhodnějších sil, která po staletí formovala českou kulturu,“ vyprávěl člen dnešního sdružení Jiří Churáček s tím, že Literátská bratrstva byla typicky českou záležitostí. „Vždyť v době největšího rozkvětu se pobočky bratrstva nacházely téměř v každém důležitějším městě, to platí i o Netolicích, kde jsme i my navázali,“ pokračoval.
Minulost Literátských bratrstev ale odhaluje Jiří Churáček dál. Jak prozradil, hlavní jejich náplní byl hudební doprovod bohoslužeb. „Protože se do sdružení začalo přidávat stále více lidí, a to hlavně měšťanů, namísto jednohlasného zpěvu se začal objevovat vícehlasý, který byl často doprovázen i hudebními nástroji. Jeden z doslova extraligových nástrojů svého druhu se dnes nachází právě i v kostele svatého Václava. Jsou to barokní varhany, jež byly zrestaurovány v roce 2008. I s tím je vlastně spojené založení našeho sdružení, protože i nad varhanami držíme, jak se říká, ochrannou ruku,“ prozradil Jiří Churáček, který záhy dodává, že zpěv s hudebním doprovodem se stejně jako v minulosti i dnes se snaží vyplnit heslo Literátských bratrstev, a to, aby se Mše svatá mohla slavit slavně.
„O historii Literátských bratrstev by se dalo doopravdy povídat hodiny. Stejně jako se měnila doba, měnily se i jejich kompetence a především vliv na kulturní záležitosti. Osud těchto sdružení postupně zpečetila josefínská doba a následně dvacáté století, kdy se rozpadla nadobro. Krok, který jsme tak postoupili k znovuobnovení, nebyl na začátku nikterak jednoduchý, nevěděli jsme, jakou najde u ostatních podporu. To se ale záhy změnilo. Postupně se o nás začali dozvídat i lidé ze vzdálenějších míst. Dokonce za námi přišla i paní, jejíž rodina byla s bratrstvem spojena po tři sta let. V současné době jsme tak podporováni nejenom profesionály, ale i amatéry, kteří se zajímají o duchovní hudbu,“ mluvil o sympatizantech člen sdružení.
Ohlasy, které tak založení současného bratrstva vyvolávají, jsou více než pozitivní. A do budoucna snad podle slov Jiřího Churáčka způsobí i to, že se opět rozšíří do více měst. „I když se s velkou úctou držíme odkazu našich předků, v koncepci bratrstva se určitě prosazuje i dnešní myšlení. Důležité je také zmínit, že naše sdružení nezpestřuje jen bohoslužby, celkově se snažíme prosadit zpěv i na jiných místech. Už naši předkové totiž věděli, že do písniček se dá skvěle zakomponovat poučný text, kterým se tak i nenápadně dá docílit určité výchovy,“ prozradil.
Za krátkou dobu, co Literátské bratrstvo oficiálně funguje, stihlo vystoupení na renesančním zámku Kratochvíle, kde hudebně zpestřilo bohoslužbu a zároveň oslavilo znovuobnovení sdružení. Dále členové vystupovali i na Zbraslavi, v Českých Budějovicích, Prachaticích a nedávno také v Plzni.