Podle jednatele společnosti, jejímž jediným vlastníkem je Město Vimperk, bylo hlavním cílem žádosti ukázat, jak nepříznivě se situace vlesnictví vyvíjí a na rozdíl od zemědělců se tomuto tématu nikdo nevěnuje.
„Například po Kirilu dostal národní park 90 milionů korun na zpracování kalamity a začal přeplácet firmy. Ostatní vlastníci jej pak museli následovat, aby do lesa na práci vůbec někoho sehnali. Navíc se vlivem kůrovcové kalamity na území parku vytěží mnohem více dřeva a jestliže dříve se kůrovcová kulatina prodávala za půldruhého tisíce, dnes ji park nabízí o několik set korun levněji,“ kritizoval přístup Správy Národního parku Šumava jednatel Městských lesů Vimperk Stanislav Hlava. Zároveň pro srovnání uvedl, jak se liší dotace směřující do zemědělství a lesnictví. Jestliže vprvním případě dostávají zemědělci na hektar více než čtyři a půl tisíce korun, na stejnou plochu lesní půdy připadá pouhých 260 Kč. „Přitom nám lesní zákon mimo jiné nařizuje sázet meliorační dřeviny, tedy jedle či různé listnaté stromy, a ty vyžadují mnohem větší následnou péči,“ dodal kproblémům v lesnictví Stanislav Hlava.
Městské lesy tedy hledají jiný zdroj příjmů, a tak například jen letos vyrobily přes deset tisíc prostorových metrů energetické štěpky. Přes tyto problémy však společnost, která hospodaří na jedenácti stech hektarech, usiluje o dalších 150, které nyní spravují vojenské lesy, přestože jsou historickým majetkem města. Podle Stanislava Hlavy se totiž při hospodaření vlesích musí uvažovat vhorizontu stovek let a toto vše jsou, jak doufá, pouze krátkodobé problémy.
Sním souhlasí i vimperský místostarosta Bohumil Petrášek, který úsilí o získání historického majetku vidí jako povinnost města vůči předkům i dnešním občanům. „Objevily se nové legislativní skutečnosti, proto jsme o lesy, které dříve patřily městu, požádali. Samozřejmě se snažíme nejdříve o dohodu, soudní spor je až krajní řešení. Les je v podstatě jako banka sdlouhodobým efektem, a když se hospodaří dobře, vždy je z onoho dlouhodobého pohledu ziskový,“ odůvodnil snahu vimperské radnice o získání dalších lesů místostarosta Petrášek.
Vstřícnost Vojenských statků a lesů ocenil i Stanislav Hlava, který odkázal na gentlemanskou dohodu. Podle ní vojáci nebudou až do případného vrácení lesů provádět úmyslné těžby a omezí se pouze na nutné a zákonem vyžadované zásahy. „V tomto ohledu nejsou mezi námi žádné problémy a vojenským lesům patří za tuto vstřícnost dík,“ ocenil přístup současných správců požadovaných lesních ploch jednatel Hlava. Reagoval tak na nepřesně interpretovaný výrok vimperského starosty Pavla Dvořáka, zkterého vyplývalo, že vojenské lesy na pozemcích hospodaří špatně. Záměrem starostových slov bylo vyjádřit přesvědčení, že na majetku vždy nejlépe hospodaří právoplatný vlastník.

Jaroslav Pulkrábek