S ohledem na chybějící tradici a s tím související znalosti a zkušenosti však většina našich občanů nezná základní pravidla chování ve volném terénu s ohledem na související lavinové nebezpečí, k tomu se přidává i vyhlášené české volnomyšlenkářství a ignorování rad a zákazů. Výsledkem tak jsou každoroční tragické události. Cílem tohoto článku není vyčerpávající návod, jak se vyhnout nebezpečí, či výuka záchrany. Takové informace a hlavně praktické dovednosti je možné získat pouze v terénu při praktických kurzech, které pořádají u nás například Český horolezecký svaz, v zahraničí rakouský Alpenverein, nebo i různé jiné například soukromé subjekty. Bližší informace si najde každý zájemce také v rozsáhlé odborné literatuře. Cílem těchto informací rovněž není poskytnout všechny potřebné znalosti nutné pro co možná bezpečný pohyb ve volném terénu, ale pouze nastínit problematiku, které by se zájemce o lyžování a snowboarding ve volném terénu měl věnovat. Bližší informace je možné získat například na www.laviny.cz

Kapitola první: PREVENCE – plánování.

Lavinové nebezpečí je neoddělitelnou součástí pohybu na sněhu ve volném terénu. Znalosti způsobů záchrany z lavin jsou až na posledním místě, když na prvním je prevence, co možná největší eliminace možného nebezpečí. Problematika lavinového nebezpečí, lavin, soudržnosti a kvality sněhu je velice široká a jedná se o rozsáhlý vědní obor. V Evropských horách, zejména nám nejbližších Alpách, funguje profesionální služba zabývající se lavinovým nebezpečím.

S ohledem na prostor, který je na těchto stránkách možné problematice věnovat, je možné se zmínit pouze o základních tématech.

Sníh na horách není jednolitá sněhová hmota. Kvalita sněhu se mění s teplotou, tlakem, stářím vrstvy. Jednotlivé sněhové vrstvy pojí různá soudržnost a ta je příčinou odlučnosti jednotlivých vrstev při zatížení a vzniku laviny. Propojování jednotlivých vrstev se děje zejména při střídavém kolísání teplot. Zcela jednoznačné nebezpečí je kromě jiných tedy například v okamžiku nové sněhové pokrývky zejména na staré promrzlé vrstvě. Nemusí jít nutně pouze o kritické množství sněhu napadaného, může se jednat i o sníh přefoukaný. Při plánování pohybu ve volném terénu je tedy třeba brát v úvahu konfiguraci terénu, sklony svahů, orientaci ke světovým stranám, převládající větry a počasí předchozích dní. Z uvedeného vyplývá, že z počátku zimy hrozí větším lavinovým nebezpečím deskovými lavinami severní svahy, na konci zimy svahy jižní základovými lavinami.

Pro potřeby stanovení lavinového nebezpečí byla vytvořena stupnice lavinového nebezpečí s pěti stupni 1 až 5. 1. stupeň znamená nejnižší nebezpečí, 5. stupeň nejvyšší. Obecně lze říci, že při stupních 4 a 5 je pohyb v lavinovém terénu nepřípustný. Zajímavostí ovšem je, že většina tragických nehod právě s ohledem na podcenění nebezpečí se odehrává při stupni 2 a 3. Stupeň lavinového nebezpečí je pro každou oblast vyhlašován profesionální službou, zájemci o pohyb ve volném terénu v konkrétní lokalitě si ho mohou najít jak na webových stránkách, tak jsou zveřejněny v každé chatě, infocentru. Na závěr tedy varování, že ani nízký stupeň vyhlášeného lavinového nebezpečí nezavdává důvod k lehkomyslnému pohybu ve volném terénu.

Jakub Nepustil, instruktor ČHS