Prvním knihovníkem se tak stal sám ředitel školy Karel Maršál. Jak uvedla současná knihovnice Romana Maunová, stejně jako se střídali ředitelé školy, měnili se poté i knihovníci. „Já mám knihovnu pod svými křídly třetím rokem. Zkušenosti s jejím chodem jsem ale měla už dříve. Přede mnou byl knihovníkem můj tatínek, a tak se někdy stalo, že jsem ho zastupovala,“ vyprávěla s tím, že knihovna v současné době sídlí v budově zdejší mateřské školy. Čtenáři si tady mohou vybírat knihy nejenom ze stabilního zhruba třítisícového fondu knihovny, ale také z výměnných souborů prachatické městské knihovny. Podle slov Romany Maunové je jich tady nyní osm. „Půjčeno tak dohromady máme zhruba sto knih. A mohu říct, že právě o knihy z těchto souborů je u nás největší zájem. Žánrově jsou totiž různorodé. Nechybí naučná literatura, beletrie, krimi i tituly přírodovědné a samozřejmě romány,“ s úsměvem ujistila knihovnice. Zlatý fond knihovny pak podle jejích slov využívají hlavně čtenáři, kteří shánějí povinnou četbu a nebo ti, co si starší české spisovatele oblíbili a chtějí si od nich přečíst všechny tituly, které zdejší knihovna má k dispozici. „Ti nejmenší čtenáři zase rádi sáhnou po klasických pohádkách. Chlapci po sériích fotbalových divochů, děvčata pak po oblíbených dívčích románech,“ řekla Romana Maunová s tím, že dětí má hornovltavická knihovna dostatek. Pro ně se také v loňském roce uspořádaly dvě besedy, při nichž si zúčastnění společně o knihách povídali. Aby se čtenáři lépe orientovali, knihovna je rozdělená na oddělení pro děti a dospělé. Jak popsala Romana Maunová, své místo v regálech, které pro knihovnu vyrobil místní truhlář, má i naučná literatura a knihy zapůjčené. Všechny tituly jsou navíc uspořádané podle abecedního pořádku. Prostory knihovny ale nezdobí jen zaplněné regály s nejrůznějšími tituly, na zdech si návštěvníci mohou všimnout i řady ocenění a uznání, které knihovna v minulosti získala, a to nejen za svou vzornost. „Je jich hodně, a tak nemá cenu všechny vyjmenovávat, protože by to trvalo doopravdy dlouho. Některá ocenění jsou starší, jiná například z doby, kdy v knihovně působil můj otec,“ mluvila o prostorách knihovny Romana Maunová, která upřesnila, že dnes jsou samozřejmostí i počítače. „Jeden slouží veřejnosti, druhý pro potřeby knihovny. Čtenářům díky němu můžu poskytnout informace o knize, kterou hledají. Pokud ji nemáme, mohu ji hned vystopovat a popřípadě ji hned k zapůjčení objednat. A protože u nás stále funguje systém kartiček, časem se také všechny knihy zaevidují pod číslem a budou se půjčovat přes čárové kódy,“ doplnila závěrem knihovnice Romana Maunová.