Ta by mohla platit už od začátku letošního června. Od té chvíle nebude možné postavit na Kvildě vůbec nic. „Návrh územního opatření o stavební uzávěře jsme vydali začátkem dubna. V současné době tak návrh visí na úřední desce. Následovat budou připomínky a v červnu by stavební uzávěru mohli zastupitelé odsouhlasit,“ popsal kvildský starosta Václav Vostradovský. Stavební uzávěra by mohla platit zhruba rok. Přesně do té chvíle, než bude vyřešena změna v územním plánu. „Nechceme však lidem měnit charakter parcel ze stavební na nestavební,“ ujistil starosta. Podle něj je totiž nutné korigovat výstavbu v obci tak, aby stále bylo jasné, že obec patří do Šumavy a není možné měnit její ráz. „Pokud nám tady budou růst domy jak houby po dešti, tak to obec prostě nemůže utáhnout,“ myslí si starosta a zastupitelé obce. Pokud se volné parcely rozdělí po tisíci metrech, mohlo by v nejbližších letech na Kvildě vyrůst až sto padesát domů. Jenže to vedení obce nechce. „Chceme, aby parcely byly velké minimálně tři tisíce metrů,“ upřesnil Václav Vostradovský.Vedení obce má totiž tak trochu i strach z toho, aby stačila čistírna odpadních vod. „Tu jsme nedávno rekonstruovali. Pokud se bude stavět dál podobným tempem, ani nová čistička nebude stačit,“ vysvětil. Obec se sto sedmdesáti obyvateli ještě nemá nově zrekonstruovanou ani zkolaudovanou čistírnu odpadních vod a už to vypadá, že by také nemusela stačit. Nově by se na Kvildu mohlo vejít až sto padesát domů s parcelami kolem tisíce metrů. „My ale chceme, aby v okrajových částech byla spíše solitérní výstavba a parcely měly velikost minimálně tři tisíce metrů čtverečních. Něco jako je v současné době na Vilémově,“ zdůraznil starosta Kvildy Václav Vostradovský důvody, proč zastupitelstvo navrhuje časově omezenou stavební uzávěru. Půjde o minimálně jeden rok. Další myšlenka obce je i taková, aby stavebníci v sousedství mezi sebou komunikovali. Domy v jednotlivých částech by se tak neřešily projekt od projektu. „Museli by se domluvit majitelé celého bloku a nakreslit území tak, jak bude celé nově vypadat po zastavění. Takový nákres by pak mohl suplovat jakýsi regulační plán,“ vysvětil starosta s tím, že pak budou mít všichni stejnou startovní čáru. Dočasná stavební uzávěra se nedotkne těch, kdo budou mít stavební povolení v ruce do konce letošního května. Lidé, kteří v současné době už staví, mít také problém nebudou. Stejně tak mohou přistavovat či rekonstruovat majitelé stávajících nemovitostí. „Teď víme o zhruba pěti nových stavebních povoleních, které řeší úřad. Pokud povolení nebude mít právní moc, můžeme stavbu zastavit,“ připustil starosta. Už nyní ale obec ví o tom, že některé z pozemků, které jsou na stavební uzávěru navrženy, zastupitelé vyjmou. „Teď budou totiž následovat další jednání a samozřejmě jde o domluvu. V případě, že půjde o projekt, s nímž nemá obec problém, pozemek z uzávěry vyřadíme,“ řekl Vostradovský. Korigovat výstavbu v obci se zastupitelé rozhodli i z toho důvodu, že přibyly další nové stavební pozemky. Další prostor se nabízí například na místě kravína, který už není v provozu. „I tam je možné stavět, ale je nutné říci, bude tolik a tolik lůžek a k tomu takové a takové služby. Nebudou chybět inženýrské sítě a další,“ uzavřel kvildský starosta Vostradovský. Někteří obyvatelé, kteří se chystají stavět, a ještě nemají stavební povolení, doufají, že se jim podaří získat výjimku, která by stavbu umožnila i v období uzávěry. „Podle mého ta atmosféra bude ještě dusnější. Sama doufám, že dostaneme výjimku, projekt sice máme připravený, ale stavební povolení se nevydává ze dne na den. Stavět bychom ale samozřejmě chtěli,“ uvedla kvildská obyvatelka Alena Chrtová. Podle dalších oslovených není roční či dvouletá uzávěra řešením a mohlo by se stát, že právě uzávěra by měla na rozvoj obce negativní vliv. „Pokud budeme posuzovat rozvoj Šumavy z určitého nadhledu, můžeme najít v této situaci tři hlavní roviny. První se týká místních obyvatel, kterým by to ztížilo život, navíc je všem jasné, že každá výjimka vede do pekla. Druhá rovina zahrnuje podnikatele a investory, kteří v případě uzávěry nemusí chtít investovat do služeb,“ konstatoval ředitel Regionální rozvojové agentury Šumava ve Stachách Miloš Picek s tím, že právě sekundární služby, jako jsou doplňkové aktivity či půjčovny, zatím na Kvildě chybí. Třetí rovina je podle něho v jednání úředníků s lidmi. „Podle mého názoru by se mělo s obyvateli a investory více jednat, kvůli tomu ale ještě nemusí být uzávěra. Všechno přece závisí na konkrétním posouzení a komunikaci, není to o papírech, ale o kompromisu. Uzávěra by mohla některé projekty hodně oddálit, možná i úplně zastavit. Z hlediska administrativy by to bylo pohodlné řešení, nikdo ale neví, co se bude dít v námitkovém období,“ doplnil Miloš Picek.