Ve čtvrtek večer se proto v sále Staré radnice sešli starosta Martin Malý a vedoucí odboru kultury, školství a cestovního ruchu Růžena Štemberková s představiteli tentokrát kulturních spolků a institucí. „Scházíme se po roce znovu a po dvou letech opět v tomto sále. Setkání, které se v loňském roce uskutečnilo se zástupci všech spolků najednou v sále Národního domu, se neosvědčilo, proto se vracíme k odděleným setkáním v komornějším prostředí,“ vysvětlila návrat k tradičnímu prostředí Růžena Štemberková, která spolu se starostou následně osobně každému ze zástupců poděkovala za činnost, kterou ve svém volnu dělají nejen pro ostatní Prachatičáky, ale častokrát i pro reprezentaci města i mimo jeho území, a to i v zahraničí. Nechyběli tak zástupci spolků, které se věnují hudbě, divadlu, zpěvu, výtvarnému umění či lidovým tradicím a poděkování se dostalo i zástupkyním tří institucí, které se kulturou zabývají profesně. I když znělo hodně slov chvály, na činnost si musejí spolky shánět prostředky sami. Částečně jim může pomoci město Prachatice. To i pro příští rok plánuje opět systém grantového přispívání. „V návrhu rozpočtu na příští rok, který by mělo schvalovat zastupitelstvo 22. prosince, není, co se kultury a příspěvků kulturním spolkům týká, žádná výrazná změna,“ ubezpečil starosta Martin Malý. Podle něho to znamená, že by částka na to určená měla být velmi podobná té, kterou zastupitelé schválili pro letošní rok. Spolky, a nejen kulturní, se budou moci ucházet v rámci grantové politiky města o příspěvek na činnost a pokusit se získat část z vyčleněných tří set tisíc korun. Změnu částky ani systému přidělování město neplánuje. I když by se nabízela možnost vyhlásit granty až ve třetím čtvrtletí, kdy už většinou žadatelé znají přesné částky, které museli v průběhu roku vynaložit na svou činnost. „Není to špatná myšlenka a zabývali jsme se jí v minulých letech. Proti ní ale hovoří fakt, že spolky si plánují svou činnost na celý rok a značná část z nich při plánování potřebuje vědět, s jakou částkou může pracovat. I proto samotné spolky chtějí vědět, na čem jsou dopředu,“ vysvětlil starosta. Na rozdíl od Prachatic, například Vimperk se cestou grantové politiky přímo nevydal a je tak možné vidět, že část nákladů na činnost hradí na základě projednání a rozhodnutí rada města. „Tak tomu bylo v Prachaticích dříve. Grantová politika funguje přibližně pět let. Je pravda, že části rady se tento systém zamlouval více, nicméně pak převážil názor, že lepší je grantová podpora spolků. V rozpočtu máme schváleny především významnější kulturní, společenské či sportovní projekty, o kterých dopředu víme, že je město podpoří a jsou tudíž již součástí rozpočtu. Je však řada drobnějších akcí, které není možno do rozpočtu zahrnout přímo, a proto mají spolky možnost zažádat v rámci grantů. To se ale netýká těch, kteří byli uspokojeni prostřednictvím rozpočtu města a jejich žádost je, lidově řečeno, pod čarou a musejí čekat, jestli na ně v rámci grantů nějaké prostředky zbudou. To se ale v uplynulých dvou letech nestalo a celá částka vyčleněná na granty byla spolky vyčerpána hned v prvním kole žádostí,“ zdůraznil Martin Malý. I když připustil, že s příchodem nových lidí do vedení města se může náhled především na specifikaci grantů částečně změnit, s navýšením částky pro spolky se v současné ekonomické situaci v celém státě počítat nedá.