Na rozdíl od lyžařů se Kubova Huť v zimě zrovna netěší přízni řidičů, a to zvláště kamioňáků. Zdejší silnice první třídy spojující Prahu s Pasovem jim v těchto místech velmi často přichystá sněhovou past. Navíc rušná vozovka půlí obec na dvě části, což rozhodně nezapadá do představy turisticky významného centra. Jako jedno z řešení se nabízí vybudování tunelu, který by z povrchu obce svedl provoz hluboko pod ní. O návrhu se mluví dlouhá léta a letos se obec rozhodla, že téma posune výrazně dál.

„Obec v úzké spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR nechala zpracovat projekt tunelové trasy. Účelem první fáze studie bylo navrhnout vhodné řešení a z navržených variant byla dotčenými správními i ostatními úřady zvolena varianta více než dvoukilometrového tunelu s dvoupruhovým obousměrným provozem,“ představil výsledek projektu, který byl kofinancován z Evropských prostředků, místostarosta obce Aleš Strnad s tím, že by se tunel měl přibližně v polovině trasy dostat až sto metrů pod povrch. To však není jediná aktivita, která se nějakým způsobem dotkne bývalé Zlaté stezky, která za několik měsíců oslaví své Milénium. Kubovohuťští totiž s lyžařským areálem v bavorském Mitterfirmiansreutu připravili projekt, se kterým se rovněž ucházejí o evropské peníze.

„Jeho cílem je jednak zlepšit kvalitu obou středisek a rovněž je spojit lyžařskou trasou,“ prozradil něco z projektu nazvaném Bílá Zlatá stezka starosta Zbyněk Klose. Projekt obsahuje jak technická opatření, tak propagaci, mapy a další prostředky na zlepšení podmínek pro zimní návštěvníky obou částí Šumavy. Koneckonců jméno Klose se v historii Zlaté stezky neobjevuje poprvé. Starostův předek Adam L. Klose v roce 1736 vypracoval mapu o rozměrech 950 x 620 milimetrů, s názvem „Popis cest z Vimperka do Kašperských Hor a do Pasova“.

Jaroslav Pulkrábek