„Krev chodím darovat až třikrát, čtyřikrát do roka, což je vlastně maximum,“ řekla jedna z dárkyň Jindřiška Šandová z Netolic. Dárcovství zdůvodňuje tím, že ona nebo její rodina také může krev někdy potřebovat. „Myslím si, že pokud je člověk zdravý, krev by darovat měl. Nikdy nemůžeme vědět, co se stane,“ vysvětlila své přesvědčení. Příjemný je také den volna, který je pro dárce krve samozřejmostí. „Je to dané ztrátou krve, a proto se musí odpočívat. Protože ale pracuji v českobudějovické nemocnici, plánuji to většinou tak, jak se mi to hodí. Většinou si beru termín, když mám v práci volno,“ upřesnila Jindřiška Šandová. Ta má v současné době za sebou přibližně třicet tři odběrů.

„Původně jsem šla na odběr krve, jen abych se dozvěděla, jakou mám krevní skupinu. Poté jsem už začala chodit pravidelně. Kromě dobrého pocitu, že má krev pomůže, hlídám si svůj zdravotní stav,“ vysvětluje další z dárkyň devětadvacetiletá Adéla.

Stejně jako ony, i ostatní dobrovolní dárci krve musejí před odběrem vyplnit dotazník. „Preferujeme především dobrovolné dárce, protože ti nemají důvod něco zatajit. Darovat krev ale může každý,“ vysvětlila předsedkyně Oblastního spolku Českého červeného kříže v Prachaticích Marie Jandová.

Vyplnění dotazníku na transfuzní stanici je teprve začátek. Dárce vyšetří lékař a vzorek krve putuje na rychlý rozbor.

„Většinou chodím ještě s kamarády, mnohdy nás tak jde najednou i šest až deset. Teď půjdu sama. Minulý týden jsem neměla čas, a tak šli kamarádi beze mě,“ ujistila devětadvacetiletá Adéla.

Kromě volna po odběru mají dárci krve úlevu na daních. K odběru ale mohou jít jen opravu zdraví. „Člověk s kašlem nebo rýmou je pro odběr nepoužitelným,“ doplnila ředitelka ČČK Prachatice Marie Jandová.

Samotný odběr po všech nutných vyšetřeních trvá zhruba půl hodiny. „Samozřejmě, že u každého je to trochu jinak. Někomu může být i nevolno,“ dodala Jandová.

Každý rok se objeví noví dárci. „Rozvinuté je hodně i rodinné dárcovství, kdy nové dobrovolníky přivedou sami rodiče. Řady dárců jsou také obohaceny i o lidi, kteří podstoupili větší operaci a krev potřebovali. Krve si váží, a proto se rozhodnou udělat pro ostatní to samé,“ zdůvodnila, proč se lidé k darování krve připojují, Marie Jandová.

Všichni, kteří by se chtěli k dárcovství krve přidat, mají možnost hned několikrát v roce. „Protože v Prachaticích nemáme transfuzní stanici, jsou předem naplánované svozy dárců. Autobus je zaveze přímo na místo. Samozřejmě, že ale mohou jezdit i mimo tyto dny, vždy je ale lepší, když jsou na to v českobudějovické nemocnici připraveni. Ideálním způsobem je tak přijet na pozvánku. Často si z transfuzní stanice zvou dárce také podle jejich krevní skupiny,“ uvedla Marie Jandová. Jednou z nejrozšířenějších krevních skupin je podle jejích slov A+, což znamená, že je také nejvíce potřeba.
Za odběry jsou pak jednotliví dárci oceňováni veřejně. „Dostávají plakety a kříže podle počtu odběrů. Při předávání Janského plakety tak za deset odběrů získají bronzovou medaili, za dvacet stříbrnou a za čtyřicet zlatou,“ dodala Marie Jandová.

Dárci, kteří byli na odběru osmdesátkrát, získají zlatý kříž prvního stupně. Druhý stupeň je pro ty, kteří podstoupili sto dvacet odběrů. Třetí stupeň zlaté kříže čeká na dárce se sto šedesáti odběry.