Mají i velikonoční kraslice své zákonitosti podobně jako například lidové kroje?

I velikonoční vajíčka by měla odrážet region, ze kterého je jejich malířka. Hodně je to patrné především na Moravě, kde například vyškrabované kraslice mají vzory dokonce podle vesnic. Vzory by tedy měly odpovídat i etnograficky, ale hodně záleží na zručnosti malířky.

Jaké techniky patří k těm tradičním?

K tradičním technikám patří lepení slámy, batika, reliéfní zdobení, nebo-li voskování, vyškrabování a jezerní sítina. I když i další techniky, jako jsou děrování nebo drátkování či zdobení korálky, dají také práci, za tradiční techniky považovány nejsou. Vůbec nejstarší technikou je batika, která byla nejvíce dostupná. Všechny materiály, které měli lidé doma, se snažili využít.

Jsou pro zdobení lepší vajíčka bílá, nebo hnědá?

Spíše jde o techniku malování, která do určité míry limituje barevný podklad. Bílá vajíčka například vyžaduje technika zdobení jezerní sítinou, která se na vajíčko lepí a tmavší barva by pak prosvítala. Pokud jde o malování, to je možné na bílá barevným voskem, stejně jako na hnědá vajíčka bílým voskem. Pro mne je nejlepší vybrat si taková vajíčka a takový vzor, aby byl ve výsledku co největší kontrast, aby to byla ta malérečka.

Co je pro malování kraslic třeba?

Když se pustím do voskování, potřebuji stojan, kahan a voskovky. Mám vyzkoušené všechny možné odstíny i značky, ale nejvíce se mi osvědčily voskovky z kohinoru, protože jsou z nejkvalitnějšího vosku, který se nepřepaluje. No a pak lze pochopitelně použít přírodní včelí vosk. Ten je dobrý pro techniku voskování, tedy voskovou batiku. Na vajíčko namalujete vzor a pak je obarvíte. Vajíčko pak může zůstat jen v jedné barvě, nebo lze dál doplňovat další vzory a další barvy až na závěr odstraníte vosk a vznikne vám batikovaná kraslice. Vajíčko nemusí být jen modrobílé, ale různě barevné a podle zručnosti si tvoříte vzor.

Dělají se lépe vyfouknutá vajíčka, nebo vařená?

Je to zase jak na kterou techniku. Například na vyškrabování jsou lepší vařená vajíčka. Za prvé je lepší, když je vajíčko těžší a při barvení klesne. Při vlastním vyškrabování se pak jde více do hloubky, takže je lepší, když je vajíčko pevné.

Která z technik je vaší nejoblíbenější?

Je to zdobení slámou. Dostala jsem za ně dokonce vůbec nejvyšší ocenění mistr lidové tvorby, což je v mém věku asi unikátní. Udělují je etnografové. Myslím si, že je to veliký úspěch. Jsou vlastně dva stupně, první je malíř malířka a druhým mistr lidové tvorby. Vzhledem ke svému věku jsme nevěděla, o který mám žádat, tak jsem to riskla a vyšlo to.

Na co je třeba si při zdobení jezerní sítinou a slámou dávat pozor?

Hlavně na kvalitu materiálu. Ze slámy se nejčastěji používá ječná sláma, protože je nejdostupnější, a pak také ovesná a žitná. Pšenice se kvůli silné stěně nepoužívá. Je třeba sledovat zralost. Já si navíc vybírám i různé odstíny, aby na hotové kraslici vynikl vzor a kontrast. Jezerní sítinu je třeba mít tenkou, bílou, nesmí být flekatá ani příliš řídká. Takže ještě než se pustím do zdobení vajíček, docela dost se nachodím, než najdu ten nejvhodnější materiál.

Lenka Volková
Narodila se v Prachaticích v roce 1976. Po základní škole se přestěhovala do Prahy, kde žije již šestnáctým rokem. Vystudovala zde střední školu, nastoupila do zaměstnání a dálkově vystudovala vysokou školu zemědělskou se specializací chemik – analytik, pracuje v laboratoři. Malování kraslic se věnuje jako koníček.