Těm měl být objekt určen nejprve v rámci projektu Re-Start a i po té, co na tento projekt město nezískalo nutnou dotaci z evropských fondů a svůj záměr přehodnotilo s tím, že zde vznikne určitý počet bytových jednotek pro výše zmíněnou skupinu obyvatel.

Změna v názvu

Jenomže po několika jednáních zastupitelstvo včetně starosty změnilo svou rétoriku a o bývalé ubytovně už se hovoří jako o normálním bytovém domě. Přesto do této chvíle nezazněla oficiálně výše nájemného, kterou by budoucí nájemníci tohoto domu měli hradit.
„Rekonstrukce tohoto objektu je natolik rozsáhlá a finančně náročná, že nelze hovořit o ničem jiném než stejném bytovém domě, jako jsou ostatní domy ve městě,“ vysvětluje starosta Prachatic Jan Bauer s tím, že pokud by město do rekonstrukce vložilo o polovinu méně peněz a byty by byly o to hůře standardně vybavené, dalo by se hovořit o jiném typu bydlení.
„Hlavní důvod, proč tedy o bývalé ubytovně hovoříme nyní jako o bytovém domě, je 23 miliony včetně nákladů na rekonstrukci a pořízení objektu. A to je také důvod, proč neustále diskutujeme o výši nájemného. Pokud by mělo být jiné než u ostatních bytových domů v majetku města, musíme k tomu mít důvod. Jestli ho nenajdeme, pak bude muset být stejné, tedy 53,49 koruny za metr čtvereční,“ uvedl dále Bauer.

Rozdílů je víc

Na území města je ale celá řada disproporcí ve výši nájemného v městských bytech. To je podle Jana Bauera zapříčiněno výstavbou či rekonstrukcí bytového fondu za přispění státních dotací.
„Město má zhruba 1400 bytových jednotek a nájemné se zvyšuje u přibližně devíti set z nich. U všeho ostatního je jiný charakter výstavby a jiný charakter přidělování státních dotací. Ti, kteří dnes kritizují deregulaci nájemného, vymysleli tenhle na hlavu postavený systém. Proto se dostáváme do situace, kdy v městských bytech platí lidé zcela rozdílné nájemné,“ dodal závěrem starosta Prachatic Jan Bauer.