Namísto zaměstnanců státních a krajských zařízení tuto změnu zaregistrovali především majitelé kempů, kteří podle všeho spoléhali částečně i na to, že v jejich pohostinství stráví svou dovolenou právě skupiny lékařů, hasičů či zdravotních sester.

„Konkrétně u nás je to opravdu znatelné. Přestali jezdit hasiči i zdravotní sestry, kterým kolektivní pobyty dříve hradili zaměstnavatelé. I z toho důvodu jsme letos plní jen z více než šedesáti procent, protože právě tyto předběžně domlouvané hromadné zájezdy v letošním roce úplně vypadly,“ upozorňoval provozovatel Autokempu Žíchovec Jaroslav Bárta.

S podobnými problémy se potýkají také v dalším velkém kempu v prachatickém regionu – u netolického Podroužku, který byl oblíbeným místem jak pro výlety státních zaměstnanců, tak i například cílem školních výletů.

„Tak velký úbytek jsme letos nezaznamenali. Například ale přijela jedna paní, která k nám jezdí už dlouhé roky, a vždy jsem jí fakturu vypisovala na jejího zaměstnavatele. V letošním roce sice přijela také, ale dovolenou si platila sama na místě,“ uvedla provozovatelka Autokempu Podroužek Dana Mužíková s tím, že státní zaměstnanci tvořili v minulých letech celkem asi deset procent ze všech návštěvníků kempu. Citelnější je ale na Podroužku nedostatek školních výletů. Zatímco před několika lety tady mívali v červnu a červenci desítky školních zájezdů, v letošním roce zde přespala jen jedna skupina školáků.

Zatímco provozovatelé kempů snížení povinných příspěvků do fondů kulturních a sociálních potřeb zaregistrovali s negativním dopadem, lékaři a další státní zaměstnanci si změnu pochvalují. Nejraději by totiž takové fondy neměli vůbec, vše by chtěli mít jako přímou součást své výplaty. Podle nich byl totiž dřívější systém nespravedlivý.

„Podle mého názoru takové fondy nejsou potřeba, kdyby měli lidé vše v jednom platu, bylo by to lepší. Dříve se peníze z těch fondů využívaly různě, někdo jel na dovolenou, jiný z nich mohl například platit hypotéku, na dalšího právě kvůli tomu nezbyly. Dnes se z toho platí hlavně penzijní připojištění. Ke společným dovoleným zaměstnanců se ale fond nikdy příliš nevyužíval,“ konstatoval vedoucí lékař prachatické záchranky Rudolf Heřman.
Podobný názor má také vedoucí ekonomického odboru prachatické nemocnice Jan Veselý.

„Zdravotnický personál u nás nikdy žádné příspěvky na dovolenou nedostával, maximálně jen mimořádnou zálohu před dovolenou. Myslím si, že to je normální, protože podporovat tímto způsobem určité zaměstnance by bylo nespravedlivé,“ upozorňoval Jan Veselý.

Ředitel prachatického hospice Robert Huneš se ale na věc dívá z jiného úhlu pohledu, přičemž bere na vědomí především náročnost zaměstnání v hospicovém prostředí. „Snížení povinných příspěvků se nás netýká, protože nejsme státní zaměstnanci. Záleží jen na nás, jak budeme hospodařit, a buď na nějaké příspěvky mít budeme, nebo ne. V tomto směru se ale snažím našim zaměstnancům vycházet vstříc, jak jen to je možné. Práce v hospici je náročná fyzicky i psychicky a je důležité, aby zaměstnanci měli možnost někde nabrat novou energii. Jsem přesvědčen o tom, že zkušenost hovoří za vše a myslím si, že i tohle je jedním z důvodů téměř nulové fluktuace zaměstnanců v hospici,“ uvedl Robert Huneš.

S ním souhlasí i ředitelka Domova seniorů Mistra Křišťana Hana Vojtová. „V sociálních službách je podle mě velmi důležité si odpočinout a načerpat energii. V minulých letech i letos jsme právě z fondu kulturních a sociálních potřeb zaměstnancům na dovolenou přispívali, příští rok už na to finance pravděpodobně nezbudou,“ uvedla ředitelka zařízení, jehož zřizovatelem je kraj.