Myslivci proto upozorňují na to, co se v současné době v přírodě děje a co zajímavého mohou lidé vidět.
„V červenci můžeme pozorovat rychlý růst mláďat spárkaté zvěře, která postupně přivyká kromě sání mateřského mléka také příjmu rostlinné potrany,“ informoval Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty. Na tichých procházkách přírodou mohou lidé pozorovat teritoriální chování srnců a jejich vzájemné potyčky. „Silný srnec srdnatě hájí svoje území a vytrvale vyhání slabší srnce,“ sdělil dále Jiří Šilha.
Samice spárkaté zvěře vodí svá mláďata, jsou vidět druhé vrhy zajíců a třetí honcování. Také bažanti, koroptve či křepelky vodí svá kůřátka. Při výletech do přírody je proto nutné být velmi ohleduplný a tichý. „Na této mladé zvěři dovedou udělat citelné škody jak toulaví psi, tak i kočky, krkavcovití i dravá zvěř,“ doplnil.
V červenci je hlavní turistická sezona, a tak se musí myslivci věnovat hlavně ochraně mláďat. Hlavní úlohu má myslivecký hospodář a myslivecká stráž, kteří by se měli v honitbě pohybovat každý den. „Znovu je nutné upozornit, že pokud někdo nalezne opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, je nejlépe ponechat ho na původním místě,“ radí Jiří Šilha.
Lesy také lákají milovníky houbaření. Letošní odhady mykologů však napovídají, že úroda hub nebude nijak veliká, je to způsobeno zejména tím, že pro vznik podhoubí nebyly dobré podmínky. Bylo poměrně sucho a pokud pršelo, jednalo se většinou o průtrž mračen, v tu chvíli se však voda nestihne vsáknout. Pokud tedy houby porostou, lze zároveň očekávat, že budou poměrně dost červivé. „Faktem je, že hub je opraavdu méně než v dřívějších letech. Problém je však také v tom, že je v současné době mnohem více houbařů, kteří projdou les křížem krážem a houby vysbírají,“ řekl jeden z vášnivých houbařů František Martan.
Každý návštěvník lesa by se měl po příchodu domů pořádně prohlédnout, zda nechytil klíště.