K vyřešení celé složité problematiky se přihlásila i církev čsl. husitská, která je ochotna převzít starostlivost a péči o tento objekt, nikoli do celého vlastnictví, ale do pronájmu tak, aby bylo možné celou záležitost dát do pořádku, hlavně v první fázi před blížícím se 600 výročím upálení MJH. Je již krátká doba a nikdo dosud neřešil, co bude za 5 let, až do Husince budou přijíždět i cizinci, hlavně Němci, kteří památku Husovu ctí a ve Wordu do monumentálního sousoší zařadili Husa jako významného evropského reformátora.
Církev čsl. husitská tím vzala na bedra starost, žádný jiný prospěch, než zajištění památníku chátrajícího domku z toho nevyplývá.
O situaci chtěl informovat své věřící patriarcha ThDr. Tomáš Butta a pozval nás k mimořádnému sejití. Patriarcha vysvětlil jen rámcovou představu, která není totožná s megalomanskou představou předešlých navrhovatelů. Celý projekt se bude teprve připravovat v odborné komisi, v níž budou nejen církevní činitelé, ale přední historikové, architekti, badatelé i ekonomové a bude zkoncipována i budoucí představa provozu této památky.
Se zájmem jsme se sešli v Husinci – členové CČSH, kteří vlastně nic nevěděli ani o předešlých plánech, či budoucí představě zrestaurování domku.
V článku psaném v neznalosti věci, četli jsme v sobotu překvapivě toto:
„Měli bychom vzít alespoň pomyslnou hůl do ruky… a podobné nápady jako Husovo badatelské centrum jeho stoupencům z hlavy vytlouci! Pořádnou sukovicí by měli dostat všichni zúčastnění členové církve husitské, z jejichž strany je to jistě hřích největší. Vůbec bych se nedivila, pokud by někdo vzal do ruky hůl skutečně.“ Tady se pisatelka pohybuje na hraně zákona a měla by si to uvědomit.
Jako farář a duchovní pastýř členů církve na shromáždění zúčastněných (byli z Volar, Husince, Prachatic i Vodňan) je mou povinností sdělit, že takto se věřící urážet nesmějí, zvláště, když oni sami o projektu a plánech nic nevěděli. Ani si toho, ty duše dobré nezasloužili, aby jim někdo uděloval lekci z doby temna a feudálů.
Jen na závěr: Naše církev měla v nesmírné úctě Masaryka, našeho Osvoboditele, který řekl: „Demokracie je diskuse“, lidé by měli být k sobě slušní, ctít přesvědčení druhého, mít více pochopení a tolerance. V tomto duchu měly by být vedeny diskuse, psány příspěvky, provozovat kritiku.
Masaryk naši církev nezaložil, jak se domnívá spisovatel Jan Bauer z Vodňan, ale ve svém díle Světová revoluce (což je kronika našeho I. zahraničního odboje) o nás píše, že jsme církví husitskou. Chceme se podle toho chovat, usilovat o pravdu jako Mistr Jan Hus. Mějme k sobě více úcty.

VLADIMÍR VALÍČEK
farář CČSH