„Ve středu skončila lhůta pro podávání nabídek. Ten den přišly dvě nabídky,“ potvrdil včera Deníku starosta Husince Robert Klesner. Informaci o výsledku se tak zastupitelé zatím nedozvědí. Mají totiž naplánováno jednání na pondělí, do té doby podle slov starosty rozhodnutí určitě nepadne.

„Zastupitele budeme informovat o počtu nabídek a zájemcích, kteří je zaslali,“ doplnil Klesner. Zájem o pronájem Husova památníku nakonec písemně projevila pouze Tělovýchovná jednota Sokol Husinec a Církev československá husitská.

Jak jsme již začátkem týdne informovali, Obec sokolská chce provozovat Husův památník i na základě skutečnosti, že se v minulosti již o Husův památník starala. Sokolům patřil Husův domek již od roku 1883 do roku 1917 a následně se o něj starali ještě v období let 1922 až 1954. Podle jednatele TJ Sokol Husinec Jiřího Oulického chtějí Husinečtí v případě úspěchu požádat o spolupráci Obec sokolskou Praha a prostřednictvím centrálních orgánů řešit následnou rekonstrukci. O podrobnostech je podle něho zatím předčasné hovořit.

Při pondělním jednání zastupitelů lze očekávat ze strany jeho opozičních členů diskusi nejen o samotném záměru pronájmu, s nímž nesouhlasili již v loňském červnu ani husinečtí obyvatelé, ale především s průběhem rady, která o záměru pronájmu jednala 2. března tohoto roku.

Podle opozičních zastupitelů Petra Tesárka a Jaroslava Neužila, kteří se rozšířeného jednání rady účastnili, totiž radní Václav Pauch, jenž se ze zdravotních důvodů nemohl osobně jednání účastnit, hlasoval po telefonu. To ostatně potvrdil i starosta Robert Klesner. Na způsobu hlasování mu nepřipadá nic divného. „Právník nám potvrdil, že je to možné. Rada si v prvním bodu jednání odsouhlasila, že umožní hlasování po telefonu. Sice by stačilo, kdyby hlasovali všichni přítomní členové rady, ale chtěli jsme, aby se mohl hlasování účastnit i poslední člen rady,“ uvedl starosta Klesner.

Jak Neužil, tak Tesárek takový způsob jednání kritizují a považují tím rozhodnutí rady o pronájmu Husova památníku za neplatné. „Je to porušení zákona o obcích,“ jednoznačně zareagoval tajemník městského úřadu v Prachaticích Karel Pašek na dotaz Deníku, zda je podobný způsob hlasování přípustný.
Podle Paška to odporuje i právnímu výkladu zákona o obcích ministerstva vnitra. „Hlasování je možné pouze osobní přítomností na schůzi rady,“ dodal tajemník prachatického městského úřadu. Současně uvedl, že ani fakt, že jeden z radních hlasoval po telefonu, neznamená, že by tím bylo celé usnesení neplatné. Taková situace by podle něho nastala jen v případě, že by telefonický hlas byl pro projednávaný bod rozhodující. Z výkladu ministerstva vnitra navíc vyplývá, že zákon o obcích neumožňuje ani to, zahrnout si jiný způsob hlasování, tedy telefonicky nebo elektronickou cestou do jednacího řádu. Ten musí vycházet jednoznačně ze zákona.

Z dikce ustanovení § 101 zákona o obcích vyplývá, že usnesení rady obce lze přijímat pouze na schůzi rady obce. Rada obce ze své schůze pořizuje zápis, ve kterém mimo jiné má být vždy uveden průběh a výsledek hlasování. To samo o sobě předpokládá diskusi a hlasování členů rady v reálném čase na schůzi rady tak, aby měli členové rady možnost bezprostředně reagovat na průběh schůze . . . Přijímání usnesení rady obce jinak, než na schůzi rady obce, odporuje zákonu o obcích a nemůže tedy být zahrnuto do jednacího řádu.
Z výkladu zákona o obcích ministerstva vnitra