Další překážkou, která stojí před výstavbou Domova matky Vojtěchy v areálu prachatického hospice, je podnět prachatického architekta Jakuba Nepustila, který podal podnět odpovědným orgánům památkové péče, zda je připravovaná stavba v souladu s koncepcí památkové péče v Prachaticích. A to hlavně kvůli historickému opevnění města v těsné blízkosti plánované budovy.
„Tahle oblast je dost zanedbaná. Město jako takové je poměrně složitý organismus. Architektura a urbanismus dnes trpí čtyřicetiletým marasmem komunismu, kde výstavba byla ideologickým nástrojem pod diktátem stranické ideologie. A, bohužel, přerušení kulturnosti a vývoje v oblasti architektury se nepodařilo dosud překonat. Urbanismus a architektura jsou stejně složitými disciplínami jako například lékařství. Když to ale porovnáte, zjistíte, že v našem městě o těchto věcech nerozhodují odborníci, kroky jsou uskutečňovány na diletantské úrovni,“ vysvětloval svůj postoj Jakub Nepustil.

Babylonská věž


Podle něho je například nepřípustné, že se ve městě staví průmyslová zóna, nebo se plánuje výstavba dalšího supermarketu v těsné blízkosti centra města, pokud město otevřeně nepřizná, že si místo malebného města přeje průmyslovou zónu postavenou na zelené louce, bez ohledu na životní prostředí. „V konkrétním případě našeho města by třeba vyhovovala průmyslová zóna v Těšovicích, která se mohla rozšiřovat. Nikdo zkrátka nepřemýšlí nad tím, jaké budou následky takových kroků. Kopírování podobných řešení z jiných měst bez místní tradice a hlubších rozborů nesvědčí o odborném přístupu. Přirovnal bych to ke stavbě Babylonské věže, kdy město něco jiného tvrdí, a něco jiného dělá,“ konstatoval Nepustil.
Nepustil dále tvrdí, že podobně je na tom i památková péče, která nemá žádnou pevně danou koncepci o tom, co je a co není v Prachaticích cenné, a co stojí za to zachovávat. Podle něho chybí ucelená koncepce, která by definovala důležitost jednotlivých prvků. Výsledkem je, že se chrání nepodstatné jednotlivosti, ale zásadním způsobem se ničí to podstatné. „Pro mne jako pro architekta je dochovaná urbanistická struktura jedním z nejcennějších prvků Prachatic, a jako taková by měla být chráněna jako kulturní dědictví, stejně jako jednotlivé objekty samostatně,“ pokračoval Nepustil.

Očištění hradeb

Město by podle něho nemělo být skanzenem, moderní architektuře se proto nebrání. „Nicméně při stanovení hodnot musí být vytyčeny hranice, za které se nemůže zajít. Z mého pohledu je hradební okruh to nejcennější. Dnes by mělo být možné ho očistit. Domov matky Vojtěchy by ho namísto toho znovu zakryl, což podle mého názoru není vhodné,“ tvrdil architekt Nepustil s tím, že v žádném případě netvrdí, že by bylo samotné zařízení špatné. Podle něho je pouze na nesprávném místě.

Hospic rukojmím?

Jenže s tímto názorem vystoupil až v době, kdy už by bez skandálu s ROPem mohla stát hrubá stavba nového zařízení. „Pokud tyto aktivity architekt Nepustil vyvíjí, ubližuje tím nejslabším z nejslabších – nevyléčitelně nemocným, kteří se nemohou bránit,“ kontroval ředitel hospice Robert Huneš. Podle jeho slov je nanejvýš podivné, že architekt nepřišel konzultovat své kroky předtím, než zaslal své podněty ministerstvu. „Je samozřejmé, že pokud by se projekt musel zastavit, museli bychom soudní cestou vymáhat finance za zmařené investice. Ty se pohybují na hranici sedmi milionů korun,“ uvedl Huneš.
Podle Huneše projektu nic nebránilo, protože i v územním plánu města je pozemek veden jako stavební parcela. Na projekt navíc bylo vydáno platné stavební povolení. „Nevím, co tím architekt Nepustil sleduje. Může dosáhnout toho, že se nebude stavět potřebné zařízení. Může dosáhnout poškození hospice v míře, která ho postaví na hranu zavření. Pokud je jeho jediná motivace opevnění města, tak nerozumím tomu, proč nepřišel v době, kdy mohl věc pozitivně ovlivnit beze škod, ale až nyní, když hrozí škody nejen finanční, ale i morální a zdravotní v důsledku ohrožení chodu hospice,“ uvažoval Huneš.
V současné době je navíc část bývalého opevnění v areálu hospice opravována. A je jasné, že zahrada hospice, která je volně průchozí a využívána pro přirozený pohyb obyvatel do centra města, v poslední době spíše ožila.
Nepustil také tvrdí, že by na podobné investice měla být vypisována architektonická soutěž, která by zabránila nevhodným zásahům do struktury města. S tím souhlasí také vedoucí odboru stavebně – správního a regionálního rozvoje Městského úřadu Prachatice Antonín Jurčo. „Není to ale věc výkonu státní správy. Je věcí investora, zda vypíše architektonickou soutěž. V tomto nemůžeme udělat nic,“ ujasnil Jurčo.