A hned v poledne začínaly peripetie, o nichž jsem věděl, že se potáhnou ještě dlouho po půlnoci a ještě zítra, kdy budou po sobě muset studenti sál zase uklidit. Prvním problémem bylo, že provozovatel sálu v hotelu Park, kde se většinou maturitní plesy odehrávají, na studenty zapomněl a neodemkl jim sál. Zase tolik to nevadilo, studentů, kteří ples přišli připravovat, totiž tou dobou v recepci hotelu bylo jako do mariáše. Vzápětí se ale provozovatel objevil, přijela první auta se studenty, kteří stěhovali z gymnázia nasbíranou tombolu, a opravdová příprava plesu mohla začít. Vstoupili jsme do potemnělého sálu, který byl ještě vyzdoben na ples města, který se zde odehrával předešlý večer. Právě proto se ples oktavánů přesunul na sobotu, i když většina předchozích gymnaziálních plesů, včetně toho našeho před šesti lety, byla v pátek.

Příprava tedy začínala demontáží oranžové výzdoby z minulého večera. „Myslím, že jsme si vybrali originální téma, takže doufám, že se to všem bude líbit. Ale tahle výzdoba s tou naší neladí, místo toho přijdou balonky, musí se sundat také plakáty s logy sponzorů, protože tyhle sponzory my nemáme,“ vysvětlovala nastávající maturantka Bára Staňková a prozradila, že celý večer se bude nést v duchu předávání filmových Oskarů, což bylo patrné koneckonců už z pozvánek a vstupenek.

Sál postupně zaplňovaly i další věci, které s výzdobou sálu souvisely. Bylo ale také potřeba přeskládat stoly do jiného zasedacího pořádku, upravit místa k sezení na balkoncích a přesunout další stoly k místu, kde se bude odehrávat karaoke show, která se za několik let stala zcela nezbytnou součástí maturitních plesů. My starší ročníky jsme se ještě obešly bez ní.

Chlapci z maturitní třídy se ujali toho samého, co my tenkrát, a jali se připravovat šatnu maturantů, jediné místo, kde si pořádající studenti mohou při náročném večeru trochu odpočinout v úplném soukromí. Nezbytným vybavením šatny v těch chvílích jsou lahve oblíbeného alkoholu, které se teď v rukách studentů pomalu stěhovaly na police v šatně. Každá ruka byla zkrátka k něčemu dobrá, každá popadla, co bylo potřeba a co jí bylo nejblíže. A sál se začal proměňovat k vysněnému obrazu, který si maturanti představovali už léta dopředu. Výzdoba sálu je totiž až koncem přípravy.
Předchází jí hodiny vybírání oblíbené hudby a nacvičování tanečních kroků k nástupu, shánění květin k šerpování, ale samozřejmě také obcházení sponzorů a shánění tomboly.

„Při tombole bude vyhrávat každý druhý los. Většina z výher jsou samozřejmě drobnosti, snažili jsme se ale, aby se výhrou nikdo necítil nijak uražen. A hlavní výhra je potom zájezd do Itálie,“ vysvětloval další z maturantů Michal Kušnirik. Zdi pomalu plnily nové plakáty vysvětlující, kdo jsou sponzoři, papírová výzdoba a trsy balónků neustále toužících utrhnout se a odletět až ke stropu sálu. Některé dívky měly již připravené účesy na večer, jiné to budou muset stihnout ještě po výzdobě sálu. Teď byly jejich hlavním nářadím nůžky, provázky, stuhy a další součásti barevné výzdoby sálu. Také tombola už byla pomalu přenesena na určené místo. Bylo ale ještě potřeba doladit velké promítací plátno nad pódiem, přichystat koberec pro šerpování, šerpy, skleničky na šampaňské. A hlavní pro studenty jistě bylo zachovat si nadhled, aby si to dokázali po tom všem shonu večer ještě užít. Maturitním plesem totiž příprava na maturitu nekončí, ale spíše začíná a v příštích měsících mnoho času na zábavu studentům nezbude.

„Popravdě budu asi ráda, až se zítra ráno probudím a všechno to bude za námi. Mnohem více jsem se na ples těšila, pokud ho chystal někdo jiný. Takhle si i večer člověk musí spoustu věcí odpustit, protože bude muset být ve střehu, kdyby nastala nějaká komplikace. Musí se dávat pozor na všechno, aby to klapalo tak, jak jsme si to představili. Je to spíše stres, než uvolnění,“ konstatovala závěrem další maturantka Petra Dohnalová. Ještě se nechala zvěčnit s podobiznou pana ředitele Alexandra Zikmunda a už se mi ztratila kdesi v útrobách za sálem. Také já jsem odcházel, abych stihl tento článek v klidu napsat a mohl se připravit na večer, lístky jsem už totiž měl. Ani já to ale nemohl přehnat, mě totiž čekala zkouška už v pondělí.