Podařilo se mi to loni v listopadu společně s Jiřím Caisem a Zdeňkem Fílou z Vimperka. Tentokráte jsme se vydali na trek kolem Annapuren. Celková délka, včetně návštěvy Annapurna base campu, je přes 300 km.

Jdeme na sever

23. října přistáváme v Káthmándú, na letišti vyřizujeme vízum, v agentuře permit a trekovou kartu do oblasti Annapuren a hned druhý den ráno jedeme taxíkem do Besisaharu. Tato větší vesnice leží jen 760 m nad mořem a nám zde začíná třítýdenní putování. Prvních pár dnů jdeme na sever podél řeky Marsyangdi, kolem nás jsou rýžová políčka, na stromech visí zralé mandarinky a banány. Přes den je horko, každý z nás nese osmnáctikilový kletr. Řada květin, keřů a stromů kvete v nádherných barvách. Procházíme desítkami malých vesniček, kde není problém s ubytováním v malých lodžiích. Nocleh stojí jen 50 rupií, což je 13 Kč, k snídani je většinou čapátý (placka) a k večeři dhalbát (rýže s čočkou). Třetí den spíme v Timang Besi, večer pozorujeme úžasný západ slunce nad Manaslu 8163 m. Pátý den procházíme přes Pisang, který leží pod Annapurnou II. a IV., ráno je mrazík, listy na stromech hrají všemi barvami. Prohlížíme klášter ve vesnici Hongde, další den spíme v Manangu, 3440 m vysoko.

Počasí nám přeje

Vesnice leží přímo pod Gangapurnou, je zde internet, elektřina, telefonuji domů. Osmý den přicházíme do vesnice Thorong Phedi. Jen s foto výbavou jdeme odpoledne nahoru do sedla Thorong La 5416 m. Aklimatizaci zvládáme dobře, scházíme nahoře po ledu zpět do vesnice a další den ráno vyrážíme opět přes sedlo Thorong La. Je opět perfektní počasí, na sedle je 15 stupňů pod nulou, kolem dokola jsou nasvícené šesti a sedmi tisícové vrcholy. Fotografuji.

Do sedla jsme vystoupali asi 1000 výškových metrů, čeká nás ještě sestup o 2000 metrů dolu do vesnice Muktinath. Při sestupu se naprosto změnil ráz krajiny. Na okolních různobarevných „jílových“ horách se tyčí několik klášterů se šňůrami modlitebních praporků. Prohlížíme budhistický klášter v Muktinathu s věčným ohněm a sto osmi vodními kohoutky s tekoucí vodou, pod kterými se procházejí poutníci.
Sestupujeme do vesnice Kagbeni, kde si připadáme jako ve středověku. Zde je odbočka k tibetské hranici, kde leží království Mustang. Širokým korytem řeky Kali Gandaki, kde fouká nepříjemný vítr, přicházíme do Jomsonu. Nad námi dominuje další osmitisícový vrchol Dhaulagiri 8167 m. Z časových důvodů jedeme další den nejhlubším údolím světa přeplněným autobusem na jih do Tatopani. Kolem nás rostou zase banány, mandarinky a další plody. Čeká nás výstup s převýšením 2000 metrů do vesnice Ghorapani.

Vidíme Anapurnu

Večer pozorujeme červeně zbarvený vrchol Annapurny South, Machhapuchhre a Dhaulagiri. Pořizuji super snímky. Další dny procházíme pralesem, nad námi je občas vidět pár opic. Stále nahoru a zase dolu se velmi členitým terénem dostáváme po dalších čtyřech dnech do vesnice Deurali.

Následující den vycházíme ve tři hodiny ráno s „čelovkama“ a foto výbavou do Annapurna base campu. Ve 4200 metrech je ráno skoro mínus 20 stupňů Celsia. Začíná nádherné svítání, vrcholky Annapuren se barví do zlaté barvy. Slunce vychází nad posvátnou horou Machhapuchhre. Konečně je vidět Annapurna I. vysoká 8091 metrů,. Je to desátá nejvyšší hora světa. V překladu znamená bohyně sklizně. Pod námi je mohutný ledovec, v dálce vidíme padající lavinu.

Stavím stativ, snažím se všechno zachytit na fotoaparát, měním objektivy a zahřívám baterie na vlastním těle. Jsem skoro zmrzlý, ale naprosto spokojený. Po čaji v hotýlku rychle sestupujeme, za hodinu a čtvrt jsme o 1000 výškových metrů níže ve vesnici. Odcházíme na jich kolem řeky Medi Khola. Do vesnice Chomrong klesáme po 1300 kamenných schodech, vesnicí nahoru jdeme po 2030 chodech. Počítám je. Tento den jich bylo přes šest tisíc. Počasí se trochu zhoršuje. Nevadí, to nejhezčí máme už za sebou. Po třech týdnech putování přicházíme do vesnice Maya Pul, odkud odjíždíme autobusem do města Pokhary. Mám asi o 5 kg méně, na treku jsme vystoupali celkem 13 tisíc výškových metrů a stejný počet sešli dolů. Plni dojmů jedeme za pár dnů do hlavního města Káthmandu.

Vyprávění šumavského fotografa Vladislava Hoška doprovázené velkoplošnou projekcí si můžete vyslechnou v Městském kulturním středisku Vimperk ve čtvrtek 21. ledna od 18 hodin.

Vladislav Hošek