Vimperk – Pomocí velkoplošné projekce profesor vimperského gymnázia a předseda Stifterova pošumavského železničního spolku Roman Hajník přibližuje město tak, jak vypadalo před mnoha desetiletími. Kudy vedla cesta za sběratelstvím starých pohlednic a co nás čeká při dalším pokračování toulek prozradil Roman Hajník v následujícím rozhovoru.
Co tě přivedlo ke sbírání starých pohlednic Vimperka?
Impulsem byla jednoznačně možnost napsat knihu o minulosti města. Stalo se tak v létě 2006 ve Volarech, kdy Roman Kozák křtil knihu Zmizelé Volarsko a tuto možnost mi nabídl s tím, že křtu budou přítomni zástupci nakladatelství Paseka. Když jsme spolu tenkrát mluvili, měl jsem k dispozici jen asi pět starých pohlednic Vimperka. Během roku jsem jich z různých zdrojů měl asi 600. Potom ale ještě přibyly další kousky.
Kolik takových pohlednic může existovat a jaké jsou nejcennější a jakou ty máš?
Dá se předpokládat, že jich bude určitě více než 1000, navíc mnohé z nich jsou v české i německé verzi. Všechny pohlednice samozřejmě ještě nemám, ale moc mi jich už nechybí. Cením si nejstarší pohlednice, která se datuje do roku 1893. A potom všech těch, které pomáhají k odhalení podoby Vimperka, jakou už dnes neznáme a už bychom ji jinak ani nezjistili.

Máš nějaké sběratelské přání?

Vím o několika poměrně velmi vzácných pohlednicích Vimperka, které budou velmi těžko k sehnání. Jsou to různé koláže nebo litografie, vzniklé buď před rokem 1900 nebo jen těsně po něm. Získat je nebude žádný lehký úkol, ale jsem trpělivý, a to se u sběratelství vyplatí.
Co nás čeká v březnovém pokračovaní Toulek starým Vimperkem?
U dalšího dílu Toulek bych se chtěl zastavit u nových pohlednic starého Vimperka, které mám k dispozici, některé záběry skutečně stojí za to, a potom jsem dlužen ještě nálepky na krabičky od zápalek z Vimperské sirkárny, která byla v provozu do roku 1906.
Co zajímavého v historii města jsi objevil?
To by bylo na velmi dlouhé vyprávění, zajímavostí je celá řada, ale momentálně jsem velmi zvědavý na to, zda-li se potvrdí, že na jednom z nově objevených zámeckých malovaných stropů je vyobrazení zámku z poloviny 16. století a navíc se třemi věžemi – to by byla opravdu bomba.
Existuje nějaký záběr, který nedokážeš zařadit?
Je jich bohužel celá řada. Některé konzultuji s lidmi ve městě, s vedoucí vimperského muzea Milenou Smolovou nebo se starousedlíky. Záběry jednotlivých stavení bez dalších údajů dnes jednoduše nelze určit, tím spíše, pokud samotný objekt už nestojí. Ale třeba budu mít někdy štěstí.