Lidé z lázní ovšem kácet stromy nechtějí. Z původní výzvy o zachování stromů tak vznikla petice, pod níž jsou v současné době stovky podpisů obyvatel města.

V této souvislosti jsme proto požádali radní města o zodpovězení otázky: Co Vy jako jeden (na) z radních, kteří podporují zachování stromů na Lázních, hodláte udělat pro to, aby Vaše rozhodnutí o záchraně stromů bylo naplněno, uvědomíme-li si, že město stále má „ve stromu“ obrazně i fakticky svých patnáct procent?
Tady jsou jejich odpovědi:

Martin Malý
starosta ODS
Při těchto kauzách je nutné si uvědomit, že v místě, kde jsou dnes Prachatice, byl dříve také les. Je přirozené, že s rozvojem města musela příroda člověku ustoupit. Samozřejmě rozumím aktivitě občanů, aby byl strom zachován. Na druhou stranu však také rozumím tomu, že se město Prachatice dále rozrůstá a jakýkoliv dům, škola nebo továrna je pro město přínosem. V tomto případě je zařízení pro město přínosem z hlediska nových pracovních míst nebo dalšího rozvoje kultury a volnočasových aktivit. Vše je o kompromisu. Pakliže je to trochu možné, je nutné se vyhnout poražení stromů. Budu se snažit, aby jich bylo zachován co největší počet. V případě, že bude nutné kácet, tak až těsně před stavbou samotnou. Na druhou stranu je třeba nezastavit výstavbu lázní a právě v rámci kompromisu některé stromy musejí ustoupit. Budou ale nahrazeny novými.

Robert Zeman
místostarosta Pro Prachatice
Snažil jsem se standardně a systematicky vést jednání a hledat výsledek, nejlépe zachování všech stromů. Viz jednání v Radničním sále i následné pracovní o týden později. V té souvislosti jsem nasbíral zkušenosti z Liberce při přesazování vzrostlého kaštanu i z Hyundai automobilky, která přesadila přes tisíc stromů. Ze všeho snažení všech účastníků vyplynulo zachování osmi stromů navíc oproti původní představě investora, případné smýcení bude provedeno až těsně před nutností kácet, tedy až v rámci reálné výstavby. Dub pyramidální, symbol občanské iniciativy, pravděpodobně nebude zachovaný, ale investor potvrdil výsadbu vzrostlého stromu jako náhradu za tento strom. Viz zmiňovaný zápis podepsaný všemi účastníky jednání, jenž je uveřejněn na internetu.
Možná je to málo, možná ne, respektuji právo na jiný názor, ale sám nevidím mnoho dalších možností za situace, kdy dnes město vlastní fakticky patnáctiprocentní podíl ve společnosti a rozhodování je jinak v plné kompetenci státní správy. Dobrá věc, která sice přímo nesouvisí se stromy jako takovými, je způsob a forma všech jednání – byla otevřená, věcná a kultivovaná. V dnešní době to není málo a za to všem účastníkům děkuji a věřím, že v podobném duchu budeme jednat i v dalších sporných momentech, které jistě vyvstanou v souvislosti s výstavbou wellness centra, pokud k němu reálně dojde.

Hana Mrázová
radní TOP 09
Budu trvat, aby nedošlo k porušení rozhodnutí Rady města. Sám radní o ničem nerozhoduje, pouze o věci hlasuje a teprve jeho prostřednictvím rozhoduje kolektivní orgán. Fungování zastupitelstva, rady a úřadu (používám zkrácená označení) a jejich vzájemné vztahy, to je ale hotová alchymie. U obcí (měst, krajů) je to ve srovnání s „podnikem“ totiž komplikovanější, neboť za a) v nich pracují jak uvolnění členové zastupitelstva (svoji činnost vykonávají jako veřejnou funkci, nejsou ale zaměstnanci), tak i klasičtí zaměstnanci obce, města nebo kraje, a za b) jejich působnost je rozdělená na tzv. samostatnou (řekněme „obecní“; viz § 35 a násl. zákona o obcích, zákon č. 128/2000 Sb., v platném znění) a přenesenou („státní“; viz § 61 a násl.), přičemž zastupitelstvo ani rada, až na výjimky, do té přenesené působnosti vstupovat (ani kontrolou) nemohou vůbec, zatímco zaměstnanci mohou plnit úkoly jak v samostatné, tak i přenesené působnosti. Nejsem určitě lhostejná ke zpustošenému stavu objektu Lázní a jeho okolí a je mi znám zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Růžena Štemberková
radní KDU–ČSL
Ochrana a úcta k prostředí, ve kterém žijeme, je pro mě samozřejmostí. Příroda, která nás obklopuje, zpříjemňuje a zvelebuje náš životní prostor a také přenáší částečně historické spojitosti a odkazy našich předků. Na druhé straně stojí možnost výstavby komplexu wellness centra a po jeho naplnění je pravděpodobné, že dojde v celém našem regionu k hospodářskému rozvoji ve všech jeho odvětvích a tak i povzbuzení rozvoje v našem prostoru, v době, kdy dochází spíše k centralizaci do krajských měst. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla (jsme se rozhodli KDU) podpořit návrh komise životního prostředí. Tedy do doby zahájení výstavby nepodnikat žádné kroky směrem k jeho odstranění.

Kamil Štěpán
radní Pro Prachatice
Výstavba na Lázních sv. Markéty je věc, kterou nynější vedení města zdědilo po svých předchůdcích. Právě oněch 15 % je hranicí, se kterou může město operovat v rámci svého podílu. Jediným prostředkem pro zachování co největšího počtu původní zeleně je jednání s investory a realizátory této stavby a občany. Při hlasování o jednotlivých krocích výstavby mohu tedy dbát na to, aby zbytečně nebyla ona zeleň likvidována. V současné době se rozhořel spor o dub pyramidální, který s největší pravděpodobností v případě zahájení stavby zachovaný nebude. Ovšem několik dalších stromů ano. Tlakem na investory mohu při hlasování podpořit řádnou náhradu za stromy, které ustoupí případné stavbě. Každopádně chci zabránit tomu, aby bylo káceno dříve, než se vůbec začne na staveništi něco dít.

Andrea Tajanovská
radní Pro Prachatice
O tom, že se bude na Lázních sv. Markéty stavět, víme všichni mnoho let. Také je jasné, že kácení takového vzrostlého stromu vždy vyvolává u lidí velké emoce. Já osobně oceňuji přístup investora, který dokladuje, že nasadí už vzrostlé stromy, a to hodlám podpořit. Navíc ty další nahradí desítkami jiných. Teď už je jasné, že dub pyramidální musí stavbě ustoupit. V každém případě je to škoda, ale projekt je hotový. Chci, aby se případné kácení odehrálo až ve chvíli, kdy to bude opravdu nutné.

Alexandr Zikmund
radní ODS
Hodlám udělat to, co jsem slíbil prostřednictvím usnesení Rady města Prachatice, tedy podporovat zachování stromů s tím, že v případě nutnosti pokácení toto realizovat v takové fázi výstavby, kdy to bude technologicky nezbytně nutné. Nutnost kácení je potom otázkou vyjednávání mezi investorem a příslušnými odbory městského úřadu, především odboru životního prostředí. Pod slovem „podporovat“ si potom můžete představit aktivity, které budou projednávání monitorovat a minimalizovat případy nutného kácení. Otázka 15 procent je v této souvislosti nedůležitá, strom zachováme buď celý, nebo vůbec.