Jen oči pro pláč, pozemek plný bahna a dvůr zaplavený zničeným vybavením sotva zrekonstruovaného rodinného domu zůstalo rodině Jiřího Nováka z Tvrzic. „Dívali jsme se na pohádku v televizi, když nám najednou vlna vody vlítla do obýváku. Museli jsme utéct oknem, tudy jsme si podávali i děti,“ popsal se skelným pohledem v očích Jiří Novák. Ten neměl v tu chvíli na nohách ani boty. Holínky mu půjčili sousedi, když tam nesl své dva syny, aby u nich mohli bivakovat, než si pro ně přijedou rodiče manželky Pavly. Během několika desítek minut už byli na místě místní dobrovolní hasiči a pomáhali odčerpávat vodu ze zatopeného domu. „Byli tu fakt hned a dost nám pomohli. Jenže nám nezůstalo vůbec nic,“ ukazuje na dvůr, kde je zabahněné vybavení domu. Voda přišla nečekaně. „Rybník nad chalupou nový majitel opravil a postavil tam hráz, už jsme se nebáli. Kdo mohl čekat, že nám sotva dokončený dům vezme ten malý potůček, co teče vedle,“ doplnila Pavla s tím, že neví, co by dělala, kdyby manžel nebyl doma. „Asi tu už nechci zůstat, přemýšlíme, co dál. Pravda, děti jsme odnesli včas, tuhle spoušť neviděly, věci vem čert, ale bát se budu už asi navždycky,“ řekla roztřeseným hlasem. „Nedovedu si představit, co dělají lidi, kteří nemají kam jít, my můžeme složit hlavu k rodičům,“ dodala. Včera odpoledne se do Tvrzic na pomoc sjeli příbuzní a vyklidili a umyli vnitřek domu. „Můžeme začít vysoušet, jen všechny ty věci musíme nechat na dvoře a počkat na pojišťováka, pojistku máme, tak uvidíme,“ uvažoval Jiří Novák s tím, že jediné dokumenty, které ve vyplaveném domě našli jsou ty od pojistky. „Jsou sice špinavé a mokré ale jsou. Jo a hotovost, kterou jsme měli doma, taky vyplavala. Peníze zachránila kovová vojenská krabička,“ dodal.