Zatímco v minulých letech byl v dlužných částkách vyšší poměr za služby, po zvýšení nájemného v městských bytech se začíná zvyšovat podíl dlužných částek na vlastním holém nájemném. „Rámcově se týkají dlužní předpisy aktuálně zhruba padesáti lidí, kteří jsou na pokraji vystěhování. Jedná se buď o nájemníky se smlouvou na dobu určitou a před uplynutím lhůty své dluhy nějak zaplatí, ale stále se potýkají s platební morálkou. A pak je další část nájemníků se smlouvou na dobu neurčitou, kterým hrozí výpovědi nájemních smluv. Teď budeme předkládat do rady města asi deset takových případů,“ shrnul dále Vejvoda.

V těchto případech je možné, že nájemníci své dluhy uhradí a pak budou moci i nadále užívat městské byty. „Celkově se dá říci, že má zhruba stovka nájemníků problémy se včasnou úhradou nájemného. Sice to není vyloženě na výpověď, ale přibližně deset procent lidí má problémy s platební morálkou,“ uvedl Jiří Vejvoda.

Trend zůstává podle jeho vyjádření přibližně na stejné úrovni. „Neustále je zhruba stovka nájemníků v městských bytech, kteří mají problémy s placením nájemného a služeb z městských bytů. V případě nebytových prostor jsou problémy s tím, že se objevují nájemci, kteří neplatí pravidelný měsíční nájem, ale hradí jej zpětně třeba za čtvrt roku najednou, i tady musí město občas přistoupit k vypovězení nájemní smlouvy,“ doplnil Vejvoda.

Vcelku lze říci, že po zvýšení nájmů se zvýšily i dlužné částky na nájemném. „V současnosti pak dluhy na holém nájemném narůstají velmi rychle, ale počet dlužníků se zase o tolik dramaticky nezvýšil,“ dodal.

V souvislosti se stěhováním nájemníků z Lázeňské ulice a dalších lokalit se najednou začalo hovořit o poměrně vysokých dluzích. Ještě před nedávnem ale prachatická radnice tvrdila, že obyvatelé v Lázeňské ulici dluhy nemají. Najednou se objevují desetitisícové částky. Podle místostarostky Hany Rabenhauptové to ale netvrdila radnice. „To tvrdila městská správa domů a bytů, že tito lidé nemají dluhy. Nevím, jak k tomu došlo, protože když dostaneme materiál do jednání rady, dluhy tam uváděny nebyly,“ pozastavila se nad rozdíly místostarosta Rabenhauptová. Podle jednatele Městské správy domů a bytů záleží, o jaké časové období šlo. „Pokud se to týkalo aktuální situace, pak nájemci v Lázeňské ulici skutečně dluhy vesměs neměli, ale do Lázeňské byli nastěhováni největší dlužníci z Husovy 108 právě kvůli svým dluhům. Teoreticky vzato jim dalo město další šanci, protože jinak už by byli bez přístřeší dávno. Nové dluhy ale následně nedělali,“ oponoval Vejvoda.

Důvodem pro urychlené splácení dluhů nájemníky z Lázeňské ulice může být podle Vejvody motivace v podobě lepšího bydlení. „V Lázeňské ulici byli ti největší dlužníci třeba v jedné místnosti se záchodem a umyvadlem. Dlužníci měli na výběr jen dvě možnosti, a o těch dobře vědí. Stěhovat se budou v každém případě, a to buď na ulici, pokud neuhradí své dluhy, nebo se ke splácení postaví aktivněji, než tomu bylo dosud, a pak se mohou přestěhovat do Krumlovské. To funguje a u některých rodin se dluhy skutečně rapidně snižují,“ řekl dále Vejvoda.

Částečně se projevuje v řešení dlužných částek na nájemném uzavírání nájemních smluv na dobu určitou. Ani to ale podle Jiřího Vejvody není všelék na všechny neplatiče. „Všem připomínáme, že mají časově omezenou nájemní smlouvu, ale někteří lidé prostě platí málo, nebo neplatí vůbec. Samozřejmě je na to upozorňujeme upomínkami pravidelně, ale řešit to začnou až třeba čtvrt roku před uplynutím nájemní smlouvy. Pokud by to neuhradili, není žádná zákonná povinnost poskytnout jim náhradní ubytování a skutečně mohou skončit na ulici. V takovém případě nájemníci sice doplatí dlužnou částku, ale za dobu, po kterou neplatili, jim naběhne penále třeba padesát tisíc. Tím se dostávají do začarovaného kruhu,“ upozornil Vejvoda.