Jaký je současný stav, co zásadního přinesla a také s čím bylo třeba se při ní vypořádat, na to odpovídá zástupce investora Jan Plánek z odboru investic Městského úřadu v Prachaticích.

Blíží se konec dubna, v divadle se už začíná pomalu uklízet. Jak je tedy daleko rekonstrukce Městského divadla v Prachaticích?

Dá se říci, že finišuje, zbývá nám zhruba deset dní do konce stavby s tím, že všechny firmy deklarují, že není problém s dodržením termínu dokončení. V pondělí začínáme s předávacím řízením, budeme postupně procházet stavbu a řešit drobné dodělávky a připomínky. Už se naváží technologie, takže se tu pracuje spíše už jen na detailech v interiéru. Předpoklad tedy je, že do konce dubna bude hotovo.

Jaké nejzásadnější změny rekonstrukce přinesla pro diváky a pro účinkující?

Rekonstrukce Městského divadla měla přinést hlavně dvě zásadní změny. První je konečně důstojný vstup pro imobilní návštěvníky, kteří v minulosti mohli do hlediště jen po železné rampě přes dvorek zvenčí. To je nyní řešeno bezbariérovým přístupem od vstupu pomocí plošiny a nájezdových ramp až do hlediště. Za druhé bylo rekonstrukcí řešeno zvýšené pohodlí diváků. To znamená, že sedačky jsou pohodlnější, rozestupy mezi řadami jsou širší a konstrukce sedaček umožňuje probráním v oblasti zad další zvětšení prostoru pro nohy diváka. Totéž se týká míst na balkoně. Kvalitnější je pro návštěvníky i sociální zařízení. Zvětšil se prostor i divadelní kavárny, o jejímž provozu se zatím rozhoduje. To vše je z pohledu diváka. Pokud se týká účinkujících, tam se kvalitativně změní technologie týkající se osvětlení, ozvučení, vnitřní komunikace mezi zvukovou, osvětlovací kabinou a šatnami. Právě šatny prošly rovněž úpravami, sice jsou oproti původním menší, ale na druhou stranu lépe vybavené a doplněné o samostatná sociální zařízení.

Začínalo se v červenci loňského roku a dlouho se diskutovalo o termínu dokončení, kde byly největší zádrhely?

Komplikované bylo vejít se do rekonstrukce se všemi požadavky, jelikož prováděcí studie se dělala, tak říkajíc, za pochodu. Při samotné rekonstrukci se proto objevovaly nové skutečnosti při bouracích pracích, při podchycování konstrukcí a podobně, takže se řešily problémy. Ty vznikaly i při dolaďování finální podoby interiéru, vstupního prostoru, veliká diskuze byla například ohledně barvy a použitých materiálů pro obklady stěn a sloupů. Ale ve finále si myslím je výsledek dobrý.

Přestože v hrubých obrysech byla patrná výsledná podoba vstupního portálu již několik týdnů, teprve nyní si jeho vzhledu začínají Prachatičtí více všímat a ne všem se líbí.

Vstupní portál se nachází v klasicistní fasádě budovy radnice pocházející z počátku minulého století kolem roku 1903, což je vždy složité vyřešit tak, aby nový portál byl dostatečně dominantní, ale zároveň nepotlačoval budovu jako takovou. Jsou jen dvě cesty. Buď se přizpůsobíte architektuře a bude se hledat určitý historismus, nebo vymyslíte prvek moderní respektující historickou fasádu. Tahle druhá varianta se i s ohledem na podobu interiéru divadla jevila jako schůdnější a mnohem obhajitelnější, nehledě na to, že se ve fasádě nachází ještě druhý vstup do budovy městského úřadu. Oba vstupy by si neměly výrazně konkurovat a mělo by být jasné, kam kterými dveřmi vstupujete. Z mého pohledu je to pěkné moderní řešení, i když chápu, že se najde hodně lidí, kterým se líbit nemusí a zřejmě ani nebude.