Růže ve znaku

Název byl odvozen od původního kroje, na němž byla právě hadrová červená růže našitá. Dnes se symbol růže objevuje na trikách.
Od samého počátku se několika generacím malých zpěváků věnoval učitel a zároveň sbormistr Jaroslav Fafejta. „Muziku mám moc rád, na studiích jsem působil ve folklórních souborech, po vojně jsem pokračoval v Pošumavské dudácké muzice ve Strakonicích. Původně jsem tedy měl v úmyslu založit dětský folklórní soubor, ale neměl jsem muzikanty, a proto jsem šel cestou pěveckého sboru,“ prozradil.
A že byl zpočátku o zpívání zájem, dokazuje vysoký počet zájemců. Podle slov sbormistra totiž nebylo výjimkou, že se na koncertech předvedlo téměř padesát malých zpěváků. „Dnes už je ale situace jiná, jsem rád, že ve sboru mám dnes zhruba pětadvacet dětí. Myslím si, že ale s nedostatkem zájmu dětí nebojuji jen já. V současné době jim chybí taková ta pravidelná aktivita, která dříve byla zvykem,“ postěžoval si sbormistr Jaroslav Fafejta. Děti musí podle něj zpívání a vůbec všechny dobrovolné aktivity především bavit, protože jiným způsobem je k tomu člověk donutit nemůže. Bez jejich zájmu by to jednoduše nestálo za nic.

Chybí klavírista

Udržet správný chod sboru prostě není lehké.
Sbor totiž nemá stálého klavíristu. Před každým vystoupením tak shání pomocníka. „Musím ale říct, že letos nám vstříc hodně vychází kolegyně ze základní školy. Klavíristu nám ale často zapůjčí i z vimperské základní umělecké školy. Několikrát jsme vedle klavíru vyzkoušeli i flétnu. Moc nám to ale neladilo. Takovým experimentem jsou pro nás moderní populární skladby. Zazpívali jsme si tak mladými oblíbené písničky, u kterých nám ale chyběla ta jiskra, kterou někteří sóloví zpěváci mají. Přece jenom je rozdíl v sólovém zpěvu a zpěvu sborovém,“ vzpomněl Jaroslav Fafejta. Základem pro sbor jsou prostě lidové písničky, repertoár sboru velice obohacují skladby současných autorů svou nápaditostí, veselostí, humorem.

I přes tyto překážky se ale sbor stále drží. Dokonce má za sebou i vydání vlastního CD. „Na něm s námi spolupracovaly i bývalé členky. Našim cílem nebylo to, že bychom se chtěli předvést. Chtěli jsme mít všichni pěknou vzpomínku, a to se nám určitě povedlo,“ s nadšením vyprávěl Jaroslav Fafejta.

Pravidelně se tak členové scházejí nejen při zkouškách, o prázdninách nechybí ani tradiční týdenní soustředění. Podle slov Jaroslava Fafejty, tábor není o tom, že by jen pilovali písně. „Děláme to trochu volněji, samozřejmě, že za den si párkrát zazpíváme. Spíš ale pro děti vymýšlím různé sportovní hry. Rozhodně nechybí ani stezka odvahy, na kterou se vždy všichni moc těší,“ směje se Jaroslav Fafejta s tím, že pravidelně se setkávají i s ostatními sbory z blízkého a vzdálenějšího okolí. „Pořádáme totiž festival dětských sborů, jehož organizátorem je naše domovská ZŠaMŠ Čkyně. Většinou přijíždí okolo deseti sborů, které se ve škole ubytují tak na dva dny. Byly tady děti například z Liberce a nebo třeba také Sušice. Rozhodně ale nejde o setkání, kde bychom mezi sebou soutěžili. Je zde velmi přátelská atmosféra, při které si navzájem vyměňujeme zkušenosti a bavíme se,“ doplnil sbormistr dětského sboru ve Čkyni.