„Prvotním signálem pro toto opatření byl minulý čtvrtek, kdy celkem třicet dva procent žáků onemocnělo chřipkou. Tento stav vydržel až do dneška. Po poradě s Krajskou hygienickou stanicí v Českých Budějovicích jsme se rozhodli dát dětem takzvané chřipkové prázdniny,“ řekla Eva Piherová.

Týden volna

Podle jejích slov chce škola zamezit dalšímu šíření chřipky mezi žáky. „Chřipkové prázdniny budou mít až do pátku. Žáci sice přijdou o běžnou výuku, ale nemusejí zoufat. Na našich internetových stránkách totiž najdou řadu úkolů, které si mohou vyřešit. Jinými slovy budou stále spojeni se školou. Naopak s prasečí chřipkou problémy nemáme. Budeme neustále ve spojení s Krajskou hygienickou stanicí. Nepochybuji o tom, že se situace zlepší a proto už v pondělí by měli žáci normálně přijít do školy. Pokud by tomu bylo jinak, upozorníme je právě na webových stránkách školy,“ dodala ředitelka.

Také vedení Základní a mateřské školy ve Čkyni se rozhodlo nechat žáky doma. „Už v pátek jsme měli celkem dvacet jedna nemocných dětí. Dnes nepřišlo dalších šestnáct. Je to razantní nárůst, a to o zhruba dvacet procent,“ upřesnil pondělní situaci ve škole její ředitel Stanislav Mauric.

Zdraví žáků

Žáci by tak měli znovu zasednout do školních lavic v úterý. „Chceme pochopitelně zamezit dalšímu šíření chřipky. Poradili jsme s pracovníky Krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích a také se školní lékařkou a všichni nám doporučili školu uzavřít,“ dodal Stanislav Mauric.
I přesto je podle slov Františka Kotrby z Krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích situace na Prachaticku poměrně klidná. „Aktuálně registrujeme v Jihočeském kraji relativní nemocnost celkem tisíc tři sta třicet tři případy na sto tisíc obyvatel. Nemocnost se v regionu zvýšila v porovnání s předešlým týdnem o šestnáct procent. Konkrétně na Prachaticku byly celkem tři případy pandemické chřipky. Jeden byl v kategorii pět až devět let, druhý mezi dvaceti až dvaceti čtyřmi roky a třetí od pětadvaceti do čtyřiatřiceti let. Celková nemocnost v regionu byla celkem šedesát pět případů. Nejedná se tedy o žádný razantní nárůst,“ vysvětlil František Kotrba.

Nejvyšší nemocnost byla podle jeho slov naopak na Českobudějovicku a Českokrumlovsku. „Relativní nemocnost celkem tisíc pět set padesát případů byla na Českobudějovicku, na Českokrumlovsku to bylo o tři sta čtrnáct případů více. Pro srovnání na Prachaticku to bylo tisíc osmdesát dva případy,“ uzavřel.