Jak jsou ale na tom malé děti, mají stejné přání nebo je jejich budoucnost prozatím nezajímá. A jak si sebe představují za dvacet let? Na to jsme se ptali třeťáků ze Základní školy v Netolicích, konkrétně Jana Bouzy a Barbory Kadlecové.

Kdo je to astrolog?
Jan
– Já bych řekl, že to bude člověk ve vesmíru, vlastně takový kosmonaut. Pohybuje se někde na planetách.
Barbora – Já si myslím, že to bude člověk, kterého často potkáme i někde ve hvězdárnách.

Jsou lidé, kteří předpovídají budoucnost. Jak to podle vás dokáží a dá se budoucnost vůbec najisto zjistit?
Jan
– Už jsem viděl předpovídání budoucnosti pomocí karet a nebo čarovné koule. Podle mě se ale takovému předpovídání moc věřit nedá.
Barbora – Z karet bych řekla, že se budoucnost dá trochu předpovědět tak týden dopředu.

Proč si myslíte, že takové povolání vůbec vzniklo?
Jan
– Tak třeba já bych si budoucnost předpovídat nenechal, raději se nechám překvapit. Jsou ale určitě lidé, a asi jich bude dost, které to zajímá, a proto vůbec toto povolání mohlo vzniknout.
Barbora – Lidé prostě chtěli vědět, co je čeká v následujících dnech a měsících. Už to tak bude docela dlouho, co toto povolání existuje. A řekla bych, že ho začali provozovat nejdříve muži–věštci.

A jak podle vás takový věštec vypadal?
Jan
– Určitě mu nechyběl nějaký dlouhý hábit.
Barbora – Já bych si ho představila s červenými šaty, ve stejné barvě by měl i střevíce. Jinak šaty by byly doplněné nějakými korály a rozhodně by s sebou pořád nosil karty, kterými předpovídá tu budoucnost.

A co vy, chtěli byste znát svou budoucnost?
Jan, Barbora
– To bychom nechtěli.

Lákalo by vás povolání astrologa anebo věštce?
Jan
– Mě by to tedy moc nelákalo, mám jinou představu o svém povolání. Chtěl bych být totiž policistou.
Barbora – To mě tedy také ne, až budu velká, chtěla bych být stejně jako mamka kuchařkou.

Jak si sebe představujete za dvacet let?
Barbora
– Až budu velká, budu mít mnohem delší vlasy, než teď. Velký bych chtěla mít i dům, kde by nechyběla opět velká televize, nějaký hezký nábytek a postel. Budu tam ale sama, protože za dvacet let ještě manžela nechci.
Jan – To já bych chtěl pracovat jako policista, takže doufám, že za dvacet let jím už dávno budu. Pracovat bych chtěl tady u nás v Netolicích. Manželku bych také měl, a k ní ještě dva syny.

Čtete horoskopy?
Jan, Barbora
– Nečteme.