A jak sám název napovídá, práce lékařů je na tomto oddělení zaměřena dvěma směry.

Žádný operační zákrok by se neobešel bez anesteziologa. A to především proto, že hlavní částí jeho práce je zabezpečení bezbolestnosti. Jak popsala primářka anesteziologicko – resuscitačního oddělení Ivana Staňková, podle typu zákroku se volí i způsob anestezie. Jen v loňském roce bylo anestezií podáno přes 2400, z čehož zhruba jednu třetinu tvořili pacienti starší šedesáti pěti let. Ti představují i rizikovější věkovou skupinu.

„Pacientovi může být podána celková anestezie, kdy je po celou dobu zákroku ve spánku. U jiných zákroků je ale zase využívaná svodná a nebo regionální anestezie. Jde o znecitlivění nervů v oblasti, kde chirurg operuje. Anesteziolog tak pacientovi zajišťuje komfort během výkonu,“ popsala primářka s tím, že pomáhá i v případě, když pacient nechce vnímat okolí.

To se podle jejích slov dá vyřešit běžnými sluchátky, ve kterých pacient poslouchá muziku. Existuje ale i možnost lehkého spánku. „U každého typu operací se samozřejmě využívá jiný způsob anestezie. Regionální je například využívaná u zákroků na horní končetině. Svodná anestezie je ve velké míře podávána například u ortopedických výkonů, kdy pomocí katetru zajišťuje delší bezbolestnost, a to i na několik dní po operaci. Lze ji ale aplikovat i rodícím ženám. Jde vlastně o všemi známý epidurál. A tady se může prachatická nemocnice pochlubit. Jako první v České republice, začala nabízet porodní analgezii dvacet čtyři hodin denně. Další z možností anestezie je jejich kombinace,“ informovala primářka oddělení, která upřesňuje, že zvolená anestezie je samozřejmě předem konzultována s pacienty.

Na operačním sále je vždy přítomen anesteziolog a anesteziologická sestra.

Práce anesteziologa je ale nepostradatelná i v případě, že pacient do nemocnice dorazí s chronickou bolestí. Těmto pacientům je v nemocnici k dispozici přímo ambulance bolesti. Na té se lékaři střídají. „Počet příchozích pacientů stále stoupá. Jen v minulém roce ji navštívilo přes sedm set pacientů,“ mluvila o další práci na anesteziologicko – resuscitačním oddělení Ivana Staňková.

Upřesňuje, že ambulanci bolesti nejčastěji navštěvují onkologicky nemocní pacienti, pacienti s poúrazovými stavy nebo se stavy degenerativními. Součástí práce anesteziologa je ale také činnost konsiliární. „Každého pacienta před operací musí anesteziolog vidět. Posoudí jeho aktuální zdravotní stav, a to, zda operační zákrok zvládne a nebo potřebuje ještě nějaká další vyšetření. Hlavně se tak děje u rozsáhlejších výkonů. Anesteziolog také předepisuje léky na uklidnění před operačním výkonem,“ popsala primářka oddělení.

Jak vyprávěla dále, kromě přípravy na operaci je anesteziolog také volán k pacientům, jejichž zdravotní stav se náhle zhoršil.
„Dohled máme i na dalších pracovištích. Například na těch, kde se provádějí kolonoskopická vyšetření, která jsou právě v prachatické nemocnici za účasti anesteziologa. Což v jiných nemocnicích standardem není. Bolestivá vyšetření se díky některým lékům stávají snesitelnějšími. Anesteziolog asistuje i u dětských pacientů nebo těch, u kterých je důležitý naprostý klid. Třeba u CT vyšetřeních, kdy se aplikuje kontrastní látka. Na chirurgii zase vypomáháme u repozic drobných úrazů, kde se uplatňuje krátkodobá anestezie,“ informovala o dalších důležitých činnostech anesteziologů primářka.
Oddělení má ale také druhou nepostradatelnou část, a tou je resuscitační. Lékaři z oddělení jsou voláni k jakékoli resuscitaci v rámci celé nemocnice. Dohled mají i nad pacienty, kteří jsou ve stavech, jež vyžadují větší než standardní péči. Jako například v situaci, kdy se prudce zhorší jejich zdravotní stav, jsou po velkém operačním zákroku nebo po těžkém úrazu. „Pro intenzivní péči máme k dispozici v centrální Jednotce intenzivní péče celkem jedenáct lůžek. Pokud se ale pacienti dostanou do stavu, kdy jim selhávají funkce důležitých orgánů nebo mají těžkou infekci dýchacích cest, směřují na lůžka resuscitační. Když to vyžaduje zdravotní stav, jsou tady napojeni na ventilátor. Součástí je samozřejmě i farmakologická podpora a výživa. Nezbytné je potom sledování příjmu a výdaje tekutin,“ informovala Ivana Staňková.

Prachatická nemocnice má pro tyto pacienty v rámci centrální JIP dvě resuscitační lůžka Pokud situace vyžaduje, v záloze je ještě jedno resuscitační lůžko také s plnou přístrojovou výbavou.

Celé oddělení by se samozřejmě neobešlo bez moderních přístrojů. Jak dále vyprávěla primářka oddělení, v minulém týdnu dokonce přibyly další dva.
Jeden z nich je na chlazení a ohřev pacientů například po resuscitaci. Jedná se o špičkový mikroprocesorem řízený hyper–termický vodní systém určený pro kontrolované řízení teploty pacienta. Udržuje teplotu pacienta na požadované hodnotě a umožňuje ji rychle a bezpečně řídit. Je využitelný při stavech po resuscitaci, v septických stavech pacientů, při přehřátí či podchlazení. Druhý přístroj umožňuje posouzení funkce srdce, nepřetržitě sleduje základní hemodynamické informace. Použití bude zejména pro monitoraci rizikových pacientů a k zefektivnění podávání léčebných přípravků. „A tím nám umožní i intenzivnější a cílenější terapii pacienta,“ potvrdila Ivana Staňková, která závěrem doplňuje, že další vybavení na anesteziologicko – resuscitační oddělení přibude díky vstřícnosti vedení ještě v blízké době.

Rok 2010
– loni se podalo přes 2400 anestezií, z toho u 170 operací, které byly delší než dvě hodiny
– zhruba třetina z celkových anestezií byla podána pacientům starším šedesáti pěti let, dětským pacientům poté 148
– regionálních anestezií bylo podáno téměř 800
– ambulanci bolesti loni navštívilo 727 pacientů
– resuscitační péči vyžadovalo přes 40 pacientů