Připustila to po úterní pracovní schůzce vedení akciové společnosti BH-Nemocnice Vimperk a zastupitelů Vimperku místostarostka Jaroslava Martanová. I podle ní je aktuální rozhodnutí nemocnice s ohledem na ztrátovost této činnosti legitimní. „Od některých zastupitelů zaznělo, že do nemocnice vstoupila společnost s tím, aby dělala byznys. Je pochopitelné, že společnost nepřevzala provozování nemocnice s tím, že do ní bude jen neustále lít další peníze. Není to charita a i ta se musí starat, aby svou činnost provozovala beze ztrát,“ dodala Martanová.
S tím se osobně ztotožnil i starosta Bohumil Petrášek. „Přání některých zastupitelů zachovat dvanáctihodinový provoz ambulance za současné výše finančních prostředků by sice bylo hezké, ale podle mne by to bylo problematické a bez zvýšení dotace od města to nebude možné. Ani si nedovedu představit, že bychom z našeho rozpočtu dotovali provoz chirurgické ambulance s ohledem na její vytíženost v těch dvou odpoledních hodinách, o jejichž zkrácení je řeč,“ doplnil Petrášek. Pokud se tedy někomu ve Vimperku od března stane úraz v půl šesté odpoledne, už bude muset vyhledat lékařskou pomoc v nemocnici v Prachaticích, nebo ve Strakonicích. „To je ale stejné, jako kdyby se mu stal úraz nyní v půl osmé večer. Dvaceti čtyřhodinový provoz chirurgické ambulance tady neudržíme a nemá to ani význam, protože frekvence zákroků tu není a nebude odpovídající takovému provozu,“ podotkl starosta.
Hledání úsporných opatření, která by pomohla alespoň snížit téměř dvoumilionovou roční ztrátu z provozu chirurgické ambulance, kterou částkou 400 tisíc dotuje i město Vimperk, bude podle místostarostky pokračovat. Jako jedna z možností se jeví pružnější provozní doba. „Tou by se mohlo reagovat například na období jarních či letních prázdniny a lyžařskou sezonu. I když úrazy plánovat nelze, v takových obdobích mohou být častější. Proto by například mohla být provozní doba chirurgické ambulance v této době prodloužena na úkor zbylého období roku,“ vysvětlila Martanová. Tuto variantu budou ale teprve zvažovat a vyhodnocovat po provozní i finanční stránce.
Zatím nevyjasněné tedy zůstávají otázky týkající se dalšího rozvoje nemocnice, osudu nemovitostí, které město před nedávnem zpětně převzalo do svého majetku a minulým vedením nemocnice garantovaných investic do hlavního objektu nemocnice včetně dořešení sociálních lůžek. To by mělo být předmětem dalších schůzek.