Jenomže právě ony zelené tunely jsou pro strojvůdce spíše noční můrou. Zejména po bouřkách a při větších sněhových srážkách mohou vyvrácené či zlomené stromy a nebo jejich větve vykloněné nad profil trati způsobit i velmi vážnou nehodu. Zjednat nápravu dřív, než havarijní situace nastane, není ale vůbec jednoduché. Nebezpečné stromy totiž v drtivé většině rostou na soukromých pozemcích podél tratí. Prachaticko, kde navíc některé železniční úseky vedou chráněnou krajinnou oblastí či národním parkem, není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Potvrdil to v následujícím rozhovoru i tiskový mluvčí Služby železniční dopravní cesty (SŽDC) Tomáš Drvota. Eviduje SŽDC na Prachaticku v některých úsecích podobné problémy s tak zvanými zelenými tunely, jako je tomu na jiných tratích v ČR? Problém tak zvaných zelených tunelů se týká na Prachaticku traťového úseku Prachatice – Volary. Které úseky jsou z tohoto hlediska pro provoz nejkritičtější? Situace je horší v některých částech úseků Prachatice – Chroboly – Zbytiny v celkové délce přibližně pěti kilometrů na širé trati. Problém zelených tunelů se netýká prostorů tak zvaných rozhledových trojúhelníků u železničních přejezdů. Tam jsou porosty pravidelně upravovány pro zachování bezpečnosti provozu. Jaká opatření k nápravě je schopna SŽDC dělat a kolik finančních prostředků například ročně vkládá do prořezávek podél tratí a úprav profilů? Ročně SŽDC vynakládá prostředky v řádu desítek milionů korun na kácení, odstraňování a prořezávání náletových dřevin. Část prací, zejména urgentní zásahy a podobně zajišťuje vlastními kapacitami, většina je zadávána jako veřejné zakázky. V praxi se osvědčila úzká spolupráce a informovanost vůči dozorovým orgánům ochrany přírody, zejména Českou inspekcí životního prostředí, a to i nad rámec zákonných požadavků. Odstraňování stromů se plánuje podle nebezpečnosti pro provoz. Naše legislativa ale toto zkomplikovala po novele zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, když se celý povolovací postup zpřísnil a zpomalil podmíněním vydání vyjádření Drážního úřadu. Z důvodu dodržení formálních požadavků zákona není v některých případech ani možné stihnout plánované kácení, a to zejména kvůli různým odvolacím lhůtám, jež celý proces mohou výrazně prodloužit. Přitom plánované kácení je možné jen v období vegetačního klidu pěti měsíců v roce, a sice od 1. listopadu do 31. března. Jsou komplikace například s tím, že část tratí vede územím Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava? Průchody tratí zvláště chráněnými územími, která zabírají v České republice zhruba 15% z celkové rozlohy, působí další komplikace. Tato území mají samozřejmě přísnější způsob ochrany a dotčeným orgánům ochrany přírody je třeba oznámit plánovaný záměr pokácet jakoukoli dřevinu i s obvodem kmene pod 80 centimetrů, kterou je třeba z provozních důvodů odstranit. Své postoje v takových případech mohou v rámci probíhajících správních řízení vyjádřit i různé neziskové organizace a občanská sdružení. Jaké jsou zkušenosti se soukromými vlastníky pozemků? Mají zákonnou povinnost strom odstranit, nebo ji naopak má SŽDC a může tak prořezávky provést i bez souhlasu vlastníka například z titulu možného ohrožení bezpečnosti železničního provozu? Jednání s cizími vlastníky pozemků jsou často komplikovaná. Zde samozřejmě má povinnost péče o stromy vlastník pozemku, neboť tyto jsou jeho vlastnictvím a tudíž je zodpovědný za případné škody způsobené pádem stromu. V případě stromů ohrožujících bezpečnost železniční dopravy, které však rostou na cizím pozemku, musí SŽDC nejdříve dotčeného vlastníka vyzvat k odstranění takového stromu. Pokud to vlastník neprovede do stanoveného termínu nebo se mezi sebou strany nedohodnou, je možné, aby strom pokácela SŽDC na své náklady, které pak může na základě zákona vymáhat na vlastníkovi, avšak vždy by o tom měl rozhodnout Drážní úřad. Samostatnou kapitolu tvoří kácení stromů podél tratí na lesních pozemcích, které spadají do působnosti zákona o lesích. Jedná se o pozemky s lesním hospodařením, což se projevuje i v jednání s dotčenými orgány správy lesů. Právě tato jednání bývají nejkomplikovanější. Problémy působí také větší počet vlastníků některých pozemků, případně pokud se tito nezdržují v ČR, jsou nezletilí a podobně. V minulých letech se na Prachaticku hodně investovalo do vyšší bezpečnosti přejezdů, ať už to byly Zbytiny, Lenora a podobně. Co v tomto ohledu chystá SŽDC v letošním roce, případně v příštím a v jakém objemu? V letech 2011 a 2012 bude u Službou dopravní cesty České Budějovice, do kterého spadá i oblast Prachaticka, nově zabezpečeno třináct železničních přejezdů přestavbou ze zabezpečení výstražnými kříži na přejezdové zařízení světelné, u dvou železničních přejezdů bude provedena rekonstrukce světelného zabezpečení, vše v celkovém objemu zhruba 110 milionů korun.