Právě to bylo první, kterému Správa zámek nabídla bezúplatným převodem. Potvrdil to mluvčí Správy Pavel Pechoušek. Pokud o vimperský zámek nebude mít skutečně ministerstvo kultury zájem, nabídne jej Správa bezúplatným převodem dalším státním institucím, a jako poslední je možnost, že národní kulturní památku, jíž se vimperský zámek stal v roce 2010, nabídne k odkoupení soukromému vlastníkovi.

Už před koncem loňského roku upozornil při jednání vimperských zastupitelů Petr Bednarčík na skutečnost, že Správa propustila správce a v souvislosti s nezájmem Správy o další vlastnictví zámku vyjádřil obavy o osud muzea, které se zde nachází. „Pravdou je, že na zámku už není správce. Pokud se týká muzea, chceme se domluvit s budoucím vlastníkem, aby zde i v budoucnu zůstalo. Pokud by to byla některá ze státních institucí, neměl by to snad být problém,“ zvažuje Pechoušek s tím, že zachování muzea na zámku by mohla být podmínka bezúplatného převodu. Jeho další provozování by mohlo zůstat na Správě. V opačném případě by se muselo muzeum stěhovat jinam. Kam, to ale v tuto chvíli nikdo neví.

Podle místostarostky Vimperka Jaroslavy Martanové nastala obdobná situace s vimperským zámkem již v minulosti. „Už v roce 2006 bylo rozhodnuto o prodeji zámku a dokonce už byl i konkrétní kupec. S nástupem bývalého ředitele Františka Krejčího do funkce se tento prodej zastavil a intenzivně se začalo pracovat na projektové dokumentaci pro využití na mezinárodní centrum environmentálního vzdělávání,“ uvedla Martanová.

Podotkla ovšem, že je třeba vidět i nemalé náklady na provoz zámku, které představují milionové částky. „Provoz zámku je finančně značná zátěž. Jsem přesvědčená, že na samotnou rekonstrukci by se nakonec peníze sehnaly, ovšem zůstává otázkou, jak velké by byly každoroční nutné výdaje na provoz a správu objektu. Domnívám se proto, že ani současný návrh využití není definitivní a je možné hledat takové varianty, aby minimálně část zámku byla využita stálými pracovníky,“ dodala místostarostka.

Vedení města si závažnost situace kolem vlastnických vztahů k zámku uvědomuje a vnímá i nejčernější scénář, pokud by o národní kulturní památku neprojevila zájem žádná z oslovených státních institucí. Podle starosty Bohumila Petráška musí město jednat se Správou i dotčenými státními institucemi nejen o osudu vimperského muzea. I proto se sešli s vedením Správy v minulém týdnu. „Domluvili jsme se na tom, že jakmile bude Správa mít další informace, kdo z oslovených zájemců bude mít o zámek zájem, budeme společně jednat. Mezi prvními adepty, kteří by toto měli převzít, jsou dvě ministerstva, a to kultury a zemědělství,“ uvedl Petrášek a dodal, že se s vedením Správy dohodli také na tom, že i Správa má zájem na zachování muzea, i aby i město mohlo v areálu provozovat ty aktivity, které zde například v rámci Kulturního léta pod Boubínem provozuje.

Konkrétní jednání se zástupci zmíněných ministerstev ještě starosta Petrášek nevedl. „Nicméně v těchto čtrnácti dnech bych se měl setkat jak se zástupci ministerstva zemědělství, tak s ministryní kultury, s nimiž chci situaci vimperského zámku prodiskutovat. Nám samozřejmě jde o to, aby zámek pokud možno zůstal v rukách státní organizace, abychom tam jednak mohli provozovat aktivity města a jednak se zámek sám ještě více oživil pro veřejnost. Vím i o tom, že by vimperský zámek mohl v budoucnu spravovat i Národní památkový ústav, který ovšem spadá pod ministerstvo kultury. To by byl vlastně obdobný model, jaký je dnes, že zámek patří ministerstvu životního prostředí s právem Správy hospodařit s ním,“ doplnil Petrášek.