Stáří této kaple je datováno do první poloviny 18. století. Z této doby je archiv města Prachatice zachován mezerovitě a některé doklady se nezachovaly úplně, což citelně ovlivňuje pramennou základnu.
Na počátku 18. století existovala v Prachaticích socha sv. Jana Nepomuckého na předměstí. Již v roce 1885 prachatický rodák a první německý autor dějin města Prachatice Josef Messner ml. vyslovil domněnku, že ke stavbě kaple sv. Jana Nepomuckého došlo po požáru města v roce 1761, avšak jeho přesné datum a další podrobnosti o díle již neuvedl. Zachovaly se dvě zprávy. První je kronikářský zápis, který uvádí, že 16. července 1761 vypukl na Dolním předměstí oheň, jež zničil za čtyři hodiny 35 domů a dvorů. Prachatický děkan ve svém dopisu ze dne 17. července 1761 upřesňuje a rozšiřuje počet pohořelých domů na čtyřicet a stodol a dvorů na třicet.
Oheň ale zachvátil pouze Dolní předměstí a nerozšířil se na vlastní městské jádro. Zbožní prachatičtí věřící přikládali zásluhu za ochranu města zázračné ochraně sv. Jana Nepomuckého. Ústní tradice tvrdí, že k výstavbě kaple došlo teprve po požáru. Náprava škod, výstavba předměstských domů si vyžádala dlouhý čas. Další upřesnění přinášejí až městské účty z roku 1765, v nichž nalezneme zápis, že v tomto roce si náklady na stavbu kaple sv. Jana Nepomuckého vyžádaly 189 zlatých a 29 krejcarů. Tyto náklady byly uhrazeny z peněžitých odkazů měšťanů a samotného města. Právě tento zápis vylučuje stavbu v první polovině 18. století.
Až v roce 1867 následovaly truhlářské a malířské práce. Ve stejném roce došlo k vysvěcení a netolický vikář oznamoval prachatickému děkanovi, že pražská arcibiskupská kancelář vyslovila souhlas, aby byl v kapli zřízen oltář, u něhož by se mohly sloužit bohoslužby v den sv. Jana Nepomuckého. Dále víme, že v roce 1768 pražští hudebníci, kteří hráli na sv. Jana Nepomuckého u Dolní brány, obdrželi půl sudu piva v hodnotě 1 zlatý a 12 krejcarů.
Uvnitř kaple pod oltářním kamenem byly dva české chronostichy. Tímto termínem se označuje nápis, jehož některá písmena jsou psána výrazně majuskulou a dohromady dávají letopočet určité události, nebo určují stáří příslušné památky. Byly viditelné ještě v roce 1960. Majuskulní písmena byla
žluté barvy. V roce 2001 jsem již ale žádné stopy nápisu nenalezl.
Opravu fresky provedl v roce 1959 malíř Rudolf Skudla. V minulosti hrozila kapli zkáza, protože byla považována za závažnou komunikační překážku a mělo dojít k jejímu odstranění. Naštěstí se podařilo tuto významnou barokní památku zachránit.
Václav Starý
