Ne všechny příspěvky se zaměřují pouze na komentování a faktické připomínky k chování Romů ve Vimperku. Některé jsou tak radikální, že jsou na samé hraně jednání naplňujícího skutkovou podstatu přečinu podněcování k nenávisti vůči skupině osob, nebo k omezování jejich práv a svobod.

Uvědomuje si to jak policie, tak autor hnutí.

Ten sám vyzval minulý týden ke zdrženlivosti a k omezení rasově motivovaných příspěvků. „Prosím uživatele, aby se slušně vyjadřovali v diskusi, rasistické příspěvky se nebudou tolerovat, děkuji za pochopení,“ vyzval iniciátor hnutí.

Podle vyjádření policejního mluvčího Jiřího Matznera nemůže podobná vyjádření policie nechat bez povšimnutí. Zdůraznil ale, že pro policejní práci není Facebook zdroj, se kterým by mohla policie pomoci konkrétní osobě. „Pokud někdo chce řešit nepořádek ničení majetku nebo trestnou činnost, nepomůže mu určitě jen příspěvek na Facebooku. Musí v sobě najít tolik statečnosti, aby zvedl telefon, vytočil 158 a policie zcela jistě bude situaci řešit,“ ubezpečil mluvčí.

V sociální síti ale přece jen vidí určitou možnost kontaktu s obyvateli. „Možná, že přes sociální síť v sobě někteří jedinci najdou odvahu a s problémy se nám svěří. Pak to může pomoci vylepšit i situaci ve městě. Pro naši práci je nezbytné, aby nám veřejnost důvěřovala,“ nabádá Matzner.

Stejně to vnímá i jeden z diskutujících na sociální síti. „Vyzývám všechny, aby i sebemenší přečiny hlásili na policii. Pokud budete všechno držet pod pokličkou, škodíte sami sobě, ale hlavně tím připravujete bezprávní prostředí a anarchii pro naši budoucí generaci,“ vyzval Vimperáky k aktivitě.

Stejně jako přispěvatelé na Facebooku ani současný velitel městských strážníků Daniel Ziemba není s chováním některých obyvatel spokojen. „Nejedná se ale o všeobecný jev. Tuto situaci tu vytváří skupina osmi deseti problémových lidí. Jeden z nich, celostátně hledaný, byl zadržen na konci října, bohužel je opět na svobodě. Někteří jsou již pravomocně odsouzeni a čekají už jen na nástup trestu. Bohužel nemůžeme dělat nic jiného, než se na ně zaměřit a monitorovat je,“ uvedl Ziemba.

Přestože se podle starosty Vimperku Bohumila Petráška městská policie zabývá i anonymními hlášeními, konkrétní osoba oznamovatele má přece jen větší váhu. A to zejména při dokladování přestupků, konkrétně pokud se týká prostituce.

„Vyzývám všechny, aby kdykoli uviděli ve městě prostitutku, dali to písemně panu starostovi, jak si to přeje. Pokud možno i s fotkou, skoro každý má dnes mobil s fotoaparátem. Dejte si tu práci s tím, odnést tyto postřehy neanonymně na podatelnu a nechte si na podatelně potvrdit kopii, aby to nemohli jen tak smést ze stolu,“ navrhuje řešit kontrolu nezákonné činnosti další příspěvek.

Do jisté míry by tím sami Vimperáci pomohli nejen při potlačování kriminální činnosti, ale i v šetření veřejných prostředků.

Kam městská policie prostřednictvím kamerového systému nevidí, tam je nepořádek. Je tedy nejvyšší čas rozšířit kamerový systém i do dalších problémových lokalit. To je ale také o penězích.

„V současné době projednáváme návrh rozpočtu pro příští rok. Zatím jsme diskutovali s vrchním strážníkem o možnosti pořízení minimálně jedné další kamery, která by byla nasměrována do problémové lokality. Záleží na tom, zda se najde devět zastupitelů, kteří pro posílení kamerového systému zvednou ruku,“ uvedl starosta.

Může se zdát, že by pomohlo uklidnit situaci to, kdyby Romové sami mezi sebou měli někoho, koho by uznávali a kdo by s nimi řešil jejich nevhodné chování. To si myslí i další přispěvatel. „Romům to taky vadí, a problém je, že je všichni házíme do jednoho pytle. Ale kdy by se dalo nějakému takovému starousedlíkovi, co umí číst a psát dobře placenou funkci jen za to, že si mezi svými udělá pořádek, tak je větší pravděpodobnost, že se něco dít bude.“

Městu, jak se ukazuje, možná nepomáhá absence romského koordinátora. „Na jaře jsme nabídli zástupcům Romů, všech rodin starousedlíků, že zřídíme romskou radu složenou z pěti zástupců pěti rodin. Bohužel se sami mezi sebou doposud nedohodli, kdo by to měl být,“ říká místostarostka Jaroslava Martanová. Podle jejích slov neuspěli ani s návrhem, že vytipují někoho z romské komunity z okolí, kdo by byl pro ostatní jakousi autoritou. „Ani v tomto případě nebyli schopni navrhnout nějaké jméno,“ dodala.