Paní učitelky připravily několik stanovišť na zahradě MŠ, kde děti plnily úkoly – například pomáhaly zásobit Budulínka na zimu dostatečným množstvím hrášku. Na tomto místě se cvičila obratnost a manipulační dovednosti, děti přenášely hrášek – malý plastový míček – ze „zahrádky“ do „ošatky“. Starší děti používaly k přenosu lžíce a věřte, že to nebyl lehký úkol, vždyť: „Fouká tam, fičí tam, všechno letí bůhví kam“. A že ten hrášek létal daleko. U druhé třídy na děti čekal maňásek ježečka a děti mu z listí dělaly domeček. Předškoláci se blýskly svými vědomostmi, věděly, co ježek jí, jak přezimuje, jak reaguje, když se cítí ohrožen. Mladší děti si zahrály o ježkovi pohybovou hru. Mezi stromy na zahradě čekal na děti smutný drak – vítr mu rozfoukal pentličky z ocásku. Děti mašličky po zahradě posbíraly a ty starší je navázaly na dračí ocas. Ani byste nevěřili, jak je těžké přivázat proužek z krepového papíru, ten uzlík se ne a ne podařit, ale smutného draka je nutné potěšit a rozesmát a tak se děti snažily ze všech sil. U průlezky pod javorem je napadané krásné barevné listí a to inspirovalo paní učitelky k dalšímu úkolu – ty nejkrásnější barevné listy poslouží na ocásek pro papírového dráčka, kterého si každé dítě vyrobilo ve třídě. A pak už jen recitujeme verše pana Žáčka: „Na provázku, na provázku, pouští draka na procházku. Celý šťastný vzhůru letí, až ho v mracích vidím stěží…“ A dráčci v dětských ručkách zaplnily celou zahradu mateřské školy Paraplíčko v České ulici a prozářily melancholické říjnové dopoledne. Vždyť příroda je krásná za každého počasí a tvořivost a nápaditost paní učitelek je téměř nekonečná.