Jen Vitějovičtí by na jednoho obyvatele mohli získat až o dva tisíce korun navíc ročně. Celkem by si přišli na zhruba jeden milion. Což by bylo pro Vitějovické velice zajímavé. Připustil to i starosta obce Zdeněk Študlar.
Podle něj by tyto prostředky získávali bez podávání žádostí o dotace, placení poradenských firem či zpracovávání různých dokumentací, podkladů, příloh a závěrečných vyúčtování. „Samy o sobě nám právě tyto výdaje ročně odčerpávají spoustu peněz,” uvedl.
Přitom některé odborné publikace uvádějí, že z obdržených dotací vydávají obce až dvacet procent na tuto neproduktivní administrativu. Podle názoru Zdeňka Študlara by tak přímé rozdělení peněz obcím bylo nejefektivnějším finančním nástrojem. Jak uvedl dále, úřady menších obcí vykonávají pro stát rok od roku stále více administrativy. „A až nesmyslně se více a více komplikuje vedení účetnictví a různých agend. Peníze nám ale stát na tyto činnosti nepřidá,” zlobí se starosta. Podle jeho slov musí velmi přemýšlet o každé koruně. Navýšení rozpočtu všech obcí na okrese v závislosti na počtu obyvatel proto podporuje celé zastupitelstvo Vitějovic.
Na novelu v rozpočtovém určení daní čekají také Netoličtí. Jak připomenul starosta Oldřich Petrášek, také oni nezískávají z daní tolik peněz jako větší města. „Ale přitom musíme zajistit, to co ona. Nejistá situace nás navíc brzdí i v sestavení rozpočtu,” řekl.
V současném systému získávají Netoličtí necelých sedm tisíc korun na obyvatele. Novelou zákona o rozpočtovém určení daní by ale mohli získávat přes devět tisíc korun. Celkově by si tak mohli přilepšit o šest milionů osm set tisíc korun.
