To je hlavní důvod, proč se nyní Správa hodlá národní kulturní památky zbavit, a jako prvnímu ji nabízí ministerstvu kultury. Podle ředitele Správy je další provozování zámku neúnosné zejména v době, kdy se musí chovat efektivně a nevynakládat zbytečně peníze ze státního rozpočtu. Šetří všichni, a tak není divu, že se chce Správa zámku zbavit, zejména když by si jeho oprava vyžádala náklady v řádech stovek milionů korun. „Péče o národní kulturní památky nepřísluší národním parkům, ale úplně jiným institucím,“ říká Jan Stráský. Podle tiskového mluvčího Správy Pavla Pechouška nejde jen o výdaje budoucí, ale také o běžný provoz a údržbu zámku, který byl v loňském roce zapsán na seznam národních kulturních památek. „Provozní náklady včetně nutné údržby, mzdových nákladů a výdajů za energie činily jen v roce 2010 téměř tři miliony korun,“ shrnul Pavel Pechoušek. Náklady na rekonstrukci zámku, které vyplývají z projektu mezinárodního environmentálního centra vypracovaného předchozím vedením parku, byly vyčísleny na 460 milionů korun. Podle současného vedení Správy by však reálná investice vzhledem k rozsahu oprav a rozlohy zámku byla minimálně dvojnásobná. Současný osud dominanty nad městem jakoby připomínal jeho dávnou historii. Vimperský zámek, který nálezy historiků a archeologů co do významu v českých dějinách posunuly o několik stupínků výše , což dokládá i loňské zapsání na seznam národních kulturních památek, začíná být pro jeho současného vlastníka přítěží. A to tak značnou, že se jej chce Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava (Správa) zbavit. Zámek, který patřil k državám Rožmberků, měnil nejen své majitele, ale i účel využití a prodělal i architektonické přestavby. Zatím posledním vlastníkem je Správa. Ta se se v minulosti pokusila několikrát sehnat peníze na jeho rekonstrukci. Když to byla snaha neúspěšná, nabízel ho k prodeji. Teď volí další cestu jak se zbavit nepříjemné ekonomické zátěže. „Zámek jsme zařadili do statusu nepotřebného majetku a jako národní kulturní památku jsme jej nabídli Ministerstvu kultury ČR,“ uvádí ředitel Správy Jan Stráský. Ministerstvo kultury má teď půl roku na to, aby se vyjádřilo, zda má o zámek zájem, či nikoliv. Když ministerstvo nabídku odmítne, pak Správa nabídne zámek ostatním státním institucím. Pokud ani tam nenajde zájemce, bude zámek prodávat za cenu, kterou stanoví soudní znalec. Jedním z vlastníků zámku bylo v minulosti i město Vimperk. To je převzalo do svého majetku od tehdejších Jihočeských lesů na počátku osmdesátých let minulého století a vlastnilo jej zhruba jedenáct let. I když nyní má město Vimperk rozhodně plno svých starostí, osud zámku není vedení radnice lhostejný, byť podpora jeho rekonstrukce může být jen v úrovni morální. „Když jsem se to dozvěděl, byl jsem docela zděšen z toho, že by mohl být vimperský zámek nabízen do prodeje. To by ale mělo nastat v případě, že zámek nepřevezme ani ministerstvo kultury, ani jiná státní instituce. Doufám, že jsme ještě natolik kulturní národ, abychom nenabízeli na prodej národní kulturní památku,“ hodnotí situaci kolem zámku starosta Bohumil Petrášek. O rekonstrukci vimperského zámku se hovoří zhruba od poloviny devadesátých let minulého století, kdy Správa parku změnila své sídlo. Jen historické a archeologické průzkumy zámku a jeho okolí už stály miliony korun a zdaleka nejsou dokončeny. Na rekonstrukci zámku existuje od roku 2007 projekt – Mezinárodní vzdělávací environmentální centrum Vimperk – zámek Vimperk, které nechalo vypracovat předchozí vedení Správy národního parku Šumava. Jeho podoba prošla několika změnami, žádná z nich však nebyla pro Správu parku vyhovující.