Shrabáno, sesbíráno a svezeno váží desítky tun a stává se biologickým odpadem.

Zatímco v Prachaticích, kde úklid listí zaměstnává pracovníky technických služeb města Prachatice s hráběmi i s modernější technikou, biologický odpad dosud vrší na hromadu, Vimperští už mohou využívat kompostárnu. Podle vedoucího odboru životního prostředí Městského úřadu Vimperk Josefa Kotála už prošlo fermentorem kolem sta tun zpracovaného biologického odpadu jak z veřejné zeleně, tak od soukromých osob z jejich zahrad. „Odpad z údržby veřejné zeleně míří do kompostárny automaticky. Soukromé osoby mohou zlikvidovat svůj biologický odpad ze zahrad buď ve vlastních kompostérech, nebo s ním zajet do kompostárny, kde je jim zdarma zlikvidován,“ ubezpečil Kotál. Funguje ale i svoz za úplatu v případě, že obyvatel Vimperku nemůže s odpadem dojet do kompostárny sám. „Na základě objednávky u městských služeb si mohou lidé objednat buď malý kontejner na multikáře, nebo větší na avii. Není to za ceny, které by lidi až tak zatěžovaly. Za menší kontejner zaplatí 250 korun a o sto korun víc za větší kontejner,“ doplnil Josef Kotál.

Při otevření kompostárny slíbil vedoucí odboru životního prostředí, že zde bude možné likvidovat i biologický odpad z gastronomických provozů. „To bychom chtěli připravit přes zimní období. Pokud budou mít restaurace a školní jídelny zájem, budeme na to připraveni,“ potvrdil Kotál. Od příštího roku navíc plánují i sběr bioodpadů od občanů přímo od domů, opět ale jen v případě jejich zájmu.
Fermentor, který je v provozu od 22. září letošního roku, už zpracoval více než sto tun biologického odpadu. A sloužit by měl minimálně po dobu pěti let, což je doba udržitelnosti projektu kompostárny a likvidace biologického odpadu, na který město Vimperk získalo dotaci na stavbu a pořízení techniky. Podle Josefa Kotála by neměla nastat situace, kdy by agresivní prostředí uvnitř fermentoru poškodilo nebo zničilo zařízení. „O tom vím, ale to není náš případ. Stalo se to u prototypového zařízení. My máme už třiadvacátý fermentor, který má vnitřek v nerezu,“ ubezpečil Josef Kotál.

Podobné zkušenosti mohou pomoci i Prachatickým, kteří na projektu kompostárny teprve pracují. Momentálně se připravuje dokumentace pro územní řízení. Budoucí kompostárna by měla vyrůst jako součást celého areálu odpadového hospodářství v Krumlovské ulici za průmyslovou zónou, ovšem pokud město získá dotace.

„Ve chvíli, kdy bude kompostárna, ubude nám problém dosavadního uskladňování biologického odpadu,“ slibuje si od realizace záměru ředitel Technických služeb města Prachatice Rostislav Eichner. Kompostárna by tak nelikvidovala jen listí z podzimního úklidu, kterého se pohrabe a vysaje kolem deseti tun, ale i mnohonásobně větší objem trávy z letní údržby zeleně.

Ukládat biologický odpad na skládku tuhého komunálního odpadu na Libínské Sedlo podle Eichnera nepřipadá do úvahy. „Jednak ukládání takového odpadu není možné ze zákona a hlavně by to znamenalo zanášet jím skládku a zmenšovat její kapacitu pro klasický komunální odpad. Navíc by to stálo i další náklady za uložení biologického odpadu,“ upozornil Rostislav Eichner.