Stejně, jako se hasiči a silničáři potýkají se stárnoucími alejemi podél silnic a blízkostí lesních pozemků, o čemž vědí své i energetici, musí podobné problémy řešit také jednotky hasičů Správy železniční dopravní cesty. Nejvíce napilno měli hasiči začátkem července, kdy se nad jižními Čechami přehnala ničivá bouře. Hasiči už ani v rámci statistik neregistrovali jednotlivé stromy a na jeden výjezd jich řešili i desítky. Od začátku roku do prvního srpna řešili „drážní“ hasiči z Českých Budějovic podle jejich velitele Filipa Tupého padesát zásahů na odstraňování dřevin a náletového porostu z průjezdného profilu a blízkosti železnice. „Z nich osmnáct bylo kvůli přímému ohrožení pádem stromu. Jen na Prachaticku jsme v uvedeném období zasahovali čtyřikrát,“ shrnul za HZS SŽDC velitel jednotky PO České Budějovice Filip Tupý. Hasiči, kteří působí v rámci státní organizace Správy železniční dopravní cesty, ale nevyjíždějí jen k událostem, které dramaticky zasahují do železniční dopravy. Ať už se jedná o odstraňování dopravních nehod nebo o odklizení stromů spadlých na železniční trať či do její blízkosti. Lidmi, technikou a zkušenostmi vypomáhají správci tratí i při prořezávkách a zásazích v hůře přístupných podmínkách. „Více než dvě desítky zásahů, z toho tři na Prachaticku, jsme provedli právě na základě požadavku správce tratě, kdy bylo zjištěno možné riziko pádem celých stromů nebo větví v blízkosti tratě nebo veřejně přístupných míst, jako jsou nádraží, zastávky, a také výjimečně pro zachování rozhledových poměrů na návěstidla. Většinou si ale toto řeší převážně příslušné traťové okrsky a my jsme nápomocni s technikou a případně zkušenostmi při kácení problematických stromů,“ doplnil. Sám potvrzuje slova mluvčího SŽDC v komplikacích při údržbě a odstranění rizikových dřevin podél železničních tratí. „Přes veškerou snahu není možné zjistit všechny dřeviny, které jsou rizikové, a ani zajistit od vlastníků přilehlých pozemků, aby všechny dřeviny odstranili z blízkosti tratí nebo alespoň v dostatečné vzdálenosti od trakčního vedení, protože k tomu není příslušný zákon jako u elektrické přenosové sítě a návazných ochranných pásem,“ upozornil velitel jednotky. Zobecnit není podle něho možné ani to, kdy k rizikovým situacím během roku dochází nejčastěji. „Po extrémních nadílkách sněhu před několika lety, orkánu Kyrill a prevenci se počet zásahů následkem pádu stromu snížil a již není specifické roční období pádu stromů do trolejí či přes trať. Zásahy jsou časově a místně spjaty s polomy i mimo železnici, což byl případ i červencové bouře, a tudíž naše výjezdy jsou mnohdy spojeny s nutností se prořezat cestami až do blízkosti tratě,“ dodává Filip Tupý. Pokud se týká zmíněné prevence, tu hasiči provádějí i z důvodu rozhledových poměrů na návěstidla, nakloněných stromů stářím nebo v blízkosti trakčního vedení. Pokaždé jsou ale zásahy na železnici specifické a dané charakterem dopravy. „Pohyb drážních vozidel není mnohdy slyšet, souprava nemůže zastavit před náhlou překážkou a je tedy nutná koordinace všech zúčastněných, hasiči počínaje přes řízení provozu a obsluho napájení trakčního vedení u elektrifikovaných tratí konče,“ zdůraznil podstatný aspekt práce „drážních“ hasičů jejich velitel.