Toto tvrzení však vycházelo z neznalosti organizace solního obchodu v Prachaticích, kde se na něm v 16. století podílelo pouhých sto měšťanů, ze kterých každý z nich měl možnost u sebe skladovat dováženou sůl.

Dům stojí na rohu Velkého náměstí a Solní ulice a jeho spodní část sloužila jako masné krámy.

Nejstarší písemná zpráva se zachovala z roku 1562, kdy syn Pavla Mokrého Josef prodal dům za pět set kop grošů míšenských, který byl položený mezi masnými krámy a domem Martina Bolfarta, Kryštofu Tekingerovi (v české podobě Tekynarovi).

V roce 1559 se objevuje v Prachaticích Jiřík Bozkovský, který pocházel z moravských Bozkovic. Tehdy se ve věku 29 let oženil podle tehdejších zvyklostí se starší vdovou po měšťanu Mathesovi Kateřinou, která po šestiletém manželství v roce 1565 zemřela.

Druhou jeho manželkou se stala dcera Kryštofa Tekingera Apolena, která byla o třináct let mladší. Přesné datum jejich sňatku neznáme. Víme však, že v roce 1570 se manželům narodila dcera Alžběta a v roce 1572 druhá dcera Dorota. Tímto sňatkem se Jiřík Bozkovský stal majitelem domu na náměstí. K jeho přestavbě pak došlo v roce 1573. Jiřík Bozkovský se stal hejtmanem a zástupcem rožmberské vrchnosti ve městě.

Zemřel ve věku 54 let v roce 1589 a již 10. října se konal jeho slavný pohřeb, kterého se zúčastnil Zikmund Turnovský z Českého Krumlova. Po jeho smrti dům zdědila vdova Apolena Bozkovská.

V roce 1591 byl oceněn částkou 349 kop grošů míšenských a v roce 1593 byla jeho cena zvýšena na 383 kop grošů míšenských. V roce 1594 se uvádí jako majitel domu „Tekynrovského na rynku“ Štěpán Petrhanzl, který ho vyměnil s Lukášem Bohaufem. V roce 1600 po jeho smrti vdova Alžběta dům vyměnila za dům Ondřeje Haindla. Na počátku 17. století opět chybí potřebné písemné zprávy o majitelích domu.

V roce 1640 ho prodal za 1300 zlatých Matěj Ubermesser Štěpánu Vajmonovi a jeho manželce Anně. V roce 1685 byl jeho držitelem Kašpar Stögbauer.
V držení členů tohoto rodu zůstal dům až do počátku 19. století, kdy ho v roce 1829 zakoupil za 2301 zlatých pekař Felix Spinka.

Po požáru města v roce 1832 byl dům znovu opraven a v roce 1868 došlo k jeho přestavbě. V roce 1869 koupili Bozkovského dům manželé Jakub a Marie Hrbkovi, kteří v roce 1893 přikoupili i sousední masné krámy a v přízemí zřídili kavárnu a hostinec „Habsburk“, kterou provozoval Hanz Paupie z Vídně.

Další opravou prošel dům v roce 1959. Tehdy byl v přízemí objektu nalezen český nápis: „Malováno jest, ale není zaplaceno.“

V roce 1962 byla v domě zřízena městská obřadní síň, která slouží svému účelu až do dnešní doby. V roce 2001 pak vedení prachatické radnice v domě otevřeno Kulturní centrum Otto Herberta Hajeka.

PhDr. VÁCLAV STARÝ
archivář