Povinnost podat daňové přiznání.
Je nutno upozornit, že o provedení ročního zúčtování může svého zaměstnavatele požádat jen zaměstnanec, který nemá povinnost podat daňové přiznání. Ti, kteří vedle svého zaměstnání provozují živnostenskou činnost, o uvedené povinnosti ví, zamyslet by se však měli pronajímatelé bytů, chat či pozemků, ti, kteří prodali v roce 2011 nemovitost a provozovatelé fotovoltaických elektráren. Pokud jejich příjmy z uvedených činností přesáhly 6 000,- Kč, vznikla jim povinnost podat přiznání k dani. U příjmů z prodeje nemovitostí je poněkud složitější situace, neboť za určitých okolností jsou tyto příjmy od daně osvobozeny, platí to zejména pro případy, kdy prodávající vlastnil nemovitost déle než 5 let, nebo v bytě či rodinném domě bydlel alespoň dva roky bezprostředně před prodejem. Příjmy z provozu fotovoltaických elektráren byly ještě v roce 2010 osvobozeny od daně, v roce 2011 však osvobození bylo zrušeno a příjmy z provozu těchto elektráren jsou příjmy z podnikání podle zvláštních právních předpisů, a to i v případě elektráren umístěných na střechách rodinných domků. Od roku 2011 také již nejsou osvobozeny od daně výsluhové příspěvky u vojáků z povolání a příslušníků ozbrojených sborů. Ovšem tyto výsluhy jsou zdaněny zvláštní sazbou daně, proto zaměstnanec, bývalý voják či policista, může požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování, pokud nemá další příjmy, na jejichž základě by mu vznikla povinnost podat daňové přiznání.

Povinnost podat daňové přiznání, i když má zaměstnanec příjmy pouze ze zaměstnání.
V některých případech vzniká povinnost podat daňové přiznání, i když zaměstnanec jiné příjmy než ze zaměstnání nemá. Je tomu tak zejména v případech, kdy měl v roce 2011 alespoň v jednom měsíci dva zaměstnavatele, a oba sráželi zálohy na daň, tedy, když příjem od druhého zaměstnavatele přesáhl částku 5 000,- Kč. Např. v případě pracovního úrazu se příjem od pojišťovny v podobě náhrady za ztrátu na výdělku, posuzuje jako příjem od druhého zaměstnavatele, a tedy platí, že při přesáhnutí částky 5 000,- Kč za měsíc, vzniká zaměstnanci povinnost podat přiznání k dani.
Tuto povinnost má také zaměstnanec, který nemá vedle zaměstnání žádné jiné příjmy, ale v uplynulých letech uplatňoval odečet příspěvků na soukromé životní pojištění nebo penzijní připojištění se státním příspěvkem v úhrnné výši přesahující 6 000,- Kč, a toto pojištění v roce 2011 zrušil a bylo mu vyplaceno odbytné.

Jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec požádá o provedení ročního zúčtování a následně zjistí, že má povinnost podat daňové přiznání?
V těchto případech záleží na tom, kdy zaměstnanec uvedenou skutečnost zjistí. Pokud roční zúčtování ještě nebylo provedeno, napíše do tiskopisu prohlášení nebo na volném listu papíru do prohlášení vloží, že žádost o roční zúčtování záloh za rok 2011 ruší a požádá plátce o vystavení potvrzení o úhrnu příjmů a sražených zálohách na daň.
V případě, že zaměstnavatel již roční zúčtování provedl, požádá jej pouze o uvedené potvrzení, na kterém mzdová účetní vyplní i údaje o výsledku ročního zúčtování. Pokud v obou případech zaměstnanec podá přiznání k dani v termínu do 10. dubna 2012, nenastává žádná sankce. Když bude přiznání podáno po uvedeném datu, je správce daně povinen udělit pokutu 0,05% daně za každý den prodlení, nejméně však 500,-Kč. Proto by si měl každý zaměstnanec včas rozmyslet, zda může požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh nebo zda je povinen podat daňové přiznání.

Roční zúčtování záloh na daň.
Pouze prostřednictvím ročního zúčtování nebo v daňovém přiznání může zaměstnanec uplatnit svůj nárok na určité daňové výhody. Jedná se o slevu na dani na manželku (manžela) a odečet nezdanitelných částí základu daně, tedy darů poskytnutých na charitativní účely, zaplacených úroků z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru poskytnutého na bytové účely, zaplaceného pojistného na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na soukromé životní pojištění, zaplacených členských příspěvků odborové organizaci a úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Tato sleva a odečty mají své zákonem stanovené podmínky, někdy i poměrně komplikované, a nemůže být účelem tohoto článku jejich podrobný rozbor. Potřebné znalosti mají mzdové účetní a zároveň ví, jakými doklady musí zaměstnanec své nároky zaměstnavateli doložit. Bez těchto zákonem předepsaných dokladů nemůže zaměstnavatel k nezdanitelným částkám základu daně přihlédnout, a to ani v případě, kdy zaměstnanec má k dispozici jiné důkazní prostředky osvědčující jeho nárok.
Pokud tedy zaměstnanec nemá požadované doklady k dispozici, ale má jiné, nezbývá mu, než svůj nárok uplatnit cestou daňového přiznání, neboť správci daně může prokázat rozhodné skutečnosti jakýmkoli způsobem. Někteří zaměstnanci považují za uplatnění nároku na odečet nezdanitelné částky již skutečnost, že plátci předali potvrzení např. o výši daru, či o zaplacených úrocích nebo platbách příspěvků na životní pojištění. Pokud své nároky předepsaným způsobem neuvedou do prohlášení poplatníka, nemůže mzdová účetní k předloženým potvrzením přihlédnout a odečet provést.

Uplatnění slev na dani v ročním zúčtování.
V ročním zúčtování může zaměstnanec uplatnit všechny slevy, na jejichž odečet měl nárok již v průběhu roku, ale které z různých důvodů neuplatnil. Jedná se o slevu na poplatníka, i když její neuplatnění v průběhu roku je jen velmi málo pravděpodobné, slevu na invaliditu 1. až 3. stupně, na držitele průkazu ZTP/P, na studenta a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. V případě, že zaměstnanec splňuje podmínky pro uplatnění těchto slev také na počátku roku 2012, je termín 15. 2. termínem pro jejich uplatnění při měsíčních zálohách na daň v tomto roce.

Uplatnění nároků na odečet nezdanitelných částek či slev na dani po 15. únoru.
Někdy zaměstnanec opomene v uvedeném termínu některou slevu či nezdanitelnou částku uplatnit nebo nemá k dispozici doklad, kterým by nárok prokázal. Pro uplatnění u zaměstnavatele se však jedná o konečný termín. Zaměstnanec však svůj nárok na snížení daně neztrácí, musí jej však řešit opět cestou daňového přiznání. V tomto případě zaměstnanec nemá povinnost daňové přiznání podat, podává ho dobrovolně a proto mu nehrozí pokuta za pozdní podání, ani když jej podá opožděně. Pro úplnost dodáváme, že se bude jednat o řádné daňové přiznání, pozdě podané, nikoliv o dodatečné, a to i v případě podání za předcházející roky.

Jana Rohlíková