Jak jste se dostala k vaší současné práci?
Poté, co jsem vystudovala ekonomku v Třeboni, zaměřenou na obchod a služby, jsem rok pracovala v Dívčicích jako administrativní pracovnice. Tu vystřídala mateřská dovolená. Po ní jsem pracovala v dnešním Larmu. Následovala další mateřská dovolená a  místo po druhé mateřské dovolené zaniklo. Proto jsem po mateřské se synem nějakou dobu pracovala na montáži. Když jsem se dozvěděla, že hledají účetní netolického autokempu, neváhala jsem a po úspěšném výběrovém řízení jsem sem nastoupila. To bylo v roce 1994.

Co všechno obnáší práce provozní?
Široký rozsah povinností, mám na starosti prostě celý provoz autokempu. Někdy se navíc musím chopit i úklidu našich prostorů či nákupu čisticích prostředků a podobně. Hodně času tak trávím také v autě.

V sezoně zřejmě moc času nemáte, i přes to vás tato práce baví?
Ano, kdyby mě nebavila, ani bych ji nemohla dělat, a to i proto, že je časově velmi náročná. V podstatě se od poloviny dubna do konce září  nezastavím. Výhodou je ale pro mě to, že jen nesedím u počítače či nad papíry. Jak jsem se již zmínila, práce provozní je velmi rozmanitá, a to se mi na ní líbí hodně. Jako pozitivní stránku mé práce  beru i kontakt s lidmi. A pokud z jejich strany cítím i spokojenost, je to další odměna. Vždy mě potěší, když si pobyt u nás chválí a doporučují ho i svým známým.

Je pobyt v autokempech u návštěvníků stále oblíbený?
Popravdě se to za léta, která trávím jako provozní na autokempu, hodně změnilo. Nastoupila jsem v éře, kdy bylo stanování hodně oblíbené. Dnes už z větší části jezdí stanaři jen na pár dnů. Poznají naše okolí a zase cestují dál. Když už, návštěvníci si vybírají spíše možnost přespání v chatkách.

Děláte něco pro to, abyste nalákali více návštěvníků?
Samozřejmě, že se musíme snažit i my. Programy připravujeme hlavně pro naše nejmenší návštěvníky. Jednou týdně se mohou zúčastnit tvořivých dílen, do kterých občas zapojujeme i rodiče. Všechny aktivity v rámci volného času jsou ale pochopitelně ovlivněny počtem návštěvníků a jejich věkem.

V hlavní sezoně máte mnoho práce, co ale jako provozní kempu děláte mimo ni?
Od října se věnujeme údržbě a opravám. Prostě, co se nedá udělat v sezoně, uděláme mimo ni. Do listopadu pak autokemp připravíme na zazimování a stěhujeme se do sportovní haly, jejíž provoz máme také na starosti.  Abych nezapomněla, v tomto období si rovněž vybírám i zaslouženou dovolenou. Konec roku je pak ve znamení inventury, nastupují tak účetní práce. V únoru už začínají rezervace a následně postupná příprava na novou sezonu.

Je něco, na co by se vaši návštěvníci mohli těšit v budoucnu?
S městem spolupracujeme na projektu, díky němuž by mohlo v prostorách kempu vzniknout sportovní zázemí. S tím ale souvisí problém s pozemky. Nyní patří státu a my platíme nájem. Přemýšlí se ale nad jejich koupí a nebo bezúplatném převodu. Vše je tak v počátcích, takže uvidíme, jak celá věc dopadne. Jinak letos se spustí také první etapa opravy tribun u sportovní haly, na níž získalo město dotaci.

Jako provozní autokempu trávíte volný čas také v podobných zařízeních? Kam jezdíte na dovolené?
Nejezdím nikam. Popravdě při i po sezoně jsem tak unavená, že volný čas trávím nejraději doma na zahradě. A pokud už se rozhodnu někam vycestovat, je to spíš po Šumavě. U moře jsem ještě nebyla. I když možná, že kdybych vyrazila, mohlo by mě to tak nalákat, že jinak bych dovolenou už trávit nechtěla.